Pečuje o vážně nemocného manžela. Změna dávek je může připravit o peníze

Lucie Ovsenáková z Libiše se už pět let doma stará o svého muže, který potřebuje nepřetržitou péči. V její rodině jsou ještě všechny tři děti malé. Příjem mají z manželova invalidního důchodu, příspěvku na péči a dalších zhruba 6000 korun dostávají na sociálních dávkách.

„Máme hrazenou zdravotní sestru na tři hodiny denně, další tři hodiny si platíme z příspěvku, který celý utratíme za pomoc, protože při každém odchodu z domu mě musí někdo vystřídat,“ vylíčila Novinkám Ovsenáková.

Na běhání po úřadech a zabezpečení domácnosti včetně péče o děti má asi šest hodin denně, zbytek času musí být doma. Nezbytné výdaje na provoz domácnosti spojené i s péčí o manžela přitom často přesahují příjmy.

„Manžel ovládá očima počítač a něco si přivydělá, dvě děti mají výživné od otce. To nás drží, jinak bychom byli každý měsíc dvacet tisíc korun v minusu,“ popsala žena.

Podle ní neexistuje žádná finanční pomoc pro pečující ani žádná finanční pomoc dětem v takové rodině. „Často slyším, že stát nemůže poskytovat drahé individuální služby doma a že musím manžela umístit do nemocnice. Jenže lůžková péče je pro stát ještě dvakrát až třikrát dražší,“ řekla. „Šetřím státu každý měsíc asi sto tisíc,“ podotkla.

Nyní se obává chystané změny v sociálních dávkách. V jejím rámci by se měly od příštího roku sloučit příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí do jednotné dávky státní sociální pomoci. Podmínkou pro přiznání dávky bude majetkový test.

Na běžném, spořicím nebo termínovaném účtu bude moci mít jednotlivec nanejvýš 200 tisíc korun, dvoučlenná domácnost 250 tisíc, tříčlenná 300 tisíc, čtyřčlenná 350 tisíc a pěti- a vícečlenná 400 tisíc korun.

Bojí se tudíž, že kvůli úsporám na účtu bude rodina nakonec krácena. Zdravotně postižení lidé jsou podle Ovsenákové ve své těžké situaci dlouhodobě a bez naděje na jakékoliv zlepšení, a pokud člověka postihne vážná nemoc či úraz, jsou úspory to jediné, co má na hrazení větších výdajů.

„Nikdo těmto lidem nepůjčí, nemohou vydělávat, potřebují drahé pomůcky. Navíc mají často na účtech různé sbírky a dary. Kvůli tomu přijdou o dávku?“ ptá se.

Změnu v připomínkovém řízení zkritizovala i Národní rada osob se zdravotním postižením.

„Tito lidé musejí šetřit třeba na auto, protože bez něj se často neobejdou. Došlo by tak u nich k situaci, že by nemohli tuto dávku obdržet,“ upozornil její předseda Václav Krása.

Ministerstvo podle jeho mluvčího Jakuba Augusty výhrady hendikepovaných vnímá. „Cílem zákona není prostředky na pořízení kompenzačních pomůcek započítávat do takzvaných tolerovaných finančních prostředků. V tomto duchu hledáme možné řešení,“ uvedl. Variantou je podle něj individuální posouzení těchto domácností.