Paušální daň: nový živnostník nečeká

Paušální daň má především pomoci živnostníkům s příjmy do milionu korun od nadbytečné administrativy. Přihlásit k ní se mohou vždy jednou ročně v lednu, s výjimkou těch, kteří s podnikáním teprve začínají. Ti mohou s paušální daní hned začít podnikat.

„Maximalistický odhad ministerstva financí byl přes 100 tisíc živnostníků, kteří splní podmínky paušální daně a bude pro ně atraktivní se k ní přihlásit. Aktuálně jich je necelých 75 tisíc. Předpokládáme, že k výraznějším nárůstům přihlášených bude docházet v následujících letech po odeznění pandemie a ekonomických důsledků s ní spojených,“ sdělil Právu mluvčí Finanční správy Lukáš Heřtus.

Česká správa sociálního zabezpečení ke konci loňska evidovala 1 051 179 OSVČ, těch skutečně aktivních ale bude minimálně o několik desítek tisíc méně.

Paušální daň není povinná, živnostníci se pro ni mohli rozhodnout dobrovolně. Měsíční pevná platba činí pro letošek 5469 korun. Je složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, minimálního odvodu na sociální pojištění navýšeného o 15 procent a daně z příjmů v symbolické výši 100 korun. Ti, kteří paušální daň platí, nemusí podávat daňové přiznání.

Nejvýhodnější to je pro OSVČ s nižším výdajovým paušálem, které ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Po přihlášení k paušální dani již nemohou uplatňovat žádné odečitatelné položky, slevy na dani ani daňová zvýhodnění například na hypotéku nebo životní pojištění. Největší zájem o novinku měli letos v lednu podle údajů MF podnikatelé ve velkoobchodě, dále pak kadeřnice, kosmetičky, účetní, daňoví poradci, automechanici a právníci.

Podle šéfky státní kasy Aleny Schillerové (za ANO) má u nich odpadnout důvod k většině kontrol. „K paušální dani nebyla do konce dubna zahájena žádná daňová kontrola,“ řekl Heřtus.

Na otázku, jak bude správa zjišťovat, zda OSVČ nemá skutečné roční příjmy vyšší než milion korun, odpověděl: „Finanční správa disponuje nástroji, které využívá již nyní, například ke kontrole toho, zda poplatník nepřekročil limit obratu pro vznik povinnosti registrovat se k DPH. Tyto nástroje bude využívat i v případě zjišťování, zda poplatník splňuje podmínky pro setrvání v paušálním režimu.“

V souvislosti s paušálním režimem nevyplývá přímo ze zákona povinnost vést jakékoliv konkrétní evidence. Živnostník však podle Heřtuse musí vždy po skončení zdaňovacího období zhodnotit, zda za dané zdaňovací období splnil podmínky paušalizace daně z příjmů, a má tedy daň rovnu paušální dani, nebo nikoliv. Pro případ, že nesplní podmínky pro paušální daň, bude muset po skončení příslušného zdaňovacího období podat daňové přiznání.

„Proto doporučujeme vést i nadále evidenci v takovém rozsahu, aby byl poplatník případně – při nesplnění podmínek a navazující povinnosti stanovení daně z příjmů a pojistných – schopen tyto povinnosti splnit. Minimálním rozsahem bude evidence příjmů, o kterých by měl poplatník mít přehled i z hlediska registrace k DPH,“ dodal Heřtus.

OSVČ mohou vždy vstupovat do paušálního režimu do 10. dne rozhodného zdaňovacího období, tj. obecně do 10. ledna. „Pokud by se do paušálního režimu mohlo vstupovat například jen na jedno čtvrtletí či pololetí, musel by být tento režim kombinován s ‚klasickou‘ daní a veřejnými pojistnými za zbytek zdaňovacího období a vždy by se musely počítat výsledná daň a pojistné, což by bylo administrativně náročné a ve výsledku neefektivní jak pro poplatníky, tak pro správce daně,“ sdělila Právu Anna Vasko z ministerstva financí.

„Nadále očekáváme, že k naplňování plného potenciálu, kterým je cca 100 tisíc poplatníků, bude docházet postupně v následujících letech s ohledem na ekonomický vývoj a očekávání podnikatelů,“ doplnila.