Pandemie prověřila stupeň digitalizace bank, internetové platby zažily boom

Během jarních měsíců, kdy kvůli vládním opatřením v důsledku šíření pandemie koronaviru došlo k omezení volného pohybu Čechů, mnozí klienti využívali webových rozhraní a digitálních služeb bank více než kdy dříve.

„České banky celou situaci okolo pandemie díky svým dobře nastaveným a zabezpečeným systémům zvládly velmi dobře a všechny procesy byly schopny zajištovat zcela na dálku, ačkoliv disponovaly jen omezeným množstvím pracovníků,“ uvedl Tomáš Hládek, poradce ČBA pro platební styk a digitalizaci.

V rámci českého bankovnictví tedy problémy nenastaly a služby v oblasti platebního styku i peněžního oběhu byly stále k dispozici a funkční. Jak totiž vyplynulo z informací ČBA, některé evropské země během koronavirové krize zaznamenaly určité drobné problémy (například nedostatek hotovosti v bankomatech či zhoršenou komunikaci s klienty).

Uzavření většiny obchodů od poloviny března mělo za následek i pokles celkového počtu karetních transakcí (součet plateb kartou u obchodníků a na internetu), v dubnu dokonce o více než sedm milionů.

Výrazný nárůst však během pandemických měsíců zaznamenal celkový počet plateb kartou on-line, a to zejména v květnu, kdy se oproti únoru zvýšil o 13 procentních bodů.

Podle statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK) došlo v případě počtu internetových plateb kartou v prvním čtvrtletí letošního roku k meziročnímu nárůstu o 10,6 milionů na 41,3 milionů provedených plateb, v druhém čtvrtletí pak dokonce o 17,1 milionů na 48,9 milionů transakcí.

S počtem plateb kartou na internetu během pandemie současně rostla i jejich průměrná výše, která činila necelých tisíc korun za on-line nákup, což je zhruba o 100 korun více než před pandemií.

Podle statistik SBK dosáhl objem internetových plateb ve druhém čtvrtletí více než 45,3 miliard korun (v roce 2019 byl objem ve stejném období 28,1 miliard korun).

Podle Hládka byl přechod do on-line světa vzhledem k vládním omezením zcela logickým krokem klientů bank, i když k němu došlo s jistým odstupem.

„V březnu došlo k celkovému zamrznutí ekonomiky, což se projevilo na omezení spotřeby a celkově nižších výdajích, tudíž i menší transakční a platební aktivitě na bankovních účtech,“ uvedl Hládek.

Data tuzemských bank ukázala, že on-line aktivita Čechů postupně narůstala, což s sebou přineslo i zvýšení počtu uživatelů internetového bankovnictví a poptávku po dalších digitálních službách bank.

Lidé častěji pořizovali různé druhy zboží na internetu, zakládali si účty či on-line řešili s bankami například odklady splátek hypoték a dalších úvěrů.

„Lze říci, že pandemie procesu využívání digitálních nástrojů napomohla a celý ho uspíšila. Mezi lidmi se současně zvýšilo povědomí o tom, že pohyb na internetu i nákupy na něm jsou při zachování určitých pravidel bezpečné. Troufám si říct, že podstatná většina z těch, kteří doposud na internetu nenakupovali a pandemie je k tomu svým způsobem přiměla, u tohoto způsobu nákupu zůstanou,“ doplnil Hládek.

Během pandemie zároveň klesl zájem lidí o výběry hotovosti. Počet výběrů z bankomatů v březnu meziměsíčně poklesl o více než tři miliony výběrů. Růst zaznamenal opět v květnu a v červnu se pak počet výběrů dostal téměř na stejnou úroveň jako před pandemií.

Nižší zájem o výběry z bankomatů během pandemie potvrdil rovněž květnový průzkum ČBA, v němž každý čtvrtý Čech zmínil, že z bankomatů přestal hotovost vybírat úplně, protože ji nepotřeboval nebo se ji dokonce bál používat. Nejslabšími měsíci v celkovém počtu výběrů byly březen a duben, ve němž počet klesl na 8,6 milionu výběrů. Standardně se počet výběrů pohybuje kolem 13,5 milionu transakcí měsíčně.

Průměrná výše výběrů skokově narostla v březnu (z 4500 korun na 5600 korun) a svého vrcholu dosáhla v dubnu s téměř šesti tisíci korunami. V červnu se průměrná částka vrátila na běžný stav před pandemií.

V květnu začala ekonomická aktivita Čechů opět narůstat, což potvrzují i počty výběrů z bankomatů a počty karetních transakcí u obchodníků.

„Nárůst byl – s postupným uvolňováním, které zahrnovalo dubnové znovuotevření obchodů a květnové ukončení nouzového stavu – zcela očekáváný. Lidé se postupně vraceli k „normálnímu“ způsobu života i spotřebě a zejména tak i k nákupům zbytných produktů, od kterých během nouzového stavu upustili,“ uvedl Hládek a dodal: „Pokud by na podzim došlo k zhoršení zdravotní situace, a tím pádem k opětovnému zavedení opatření, i částečných, je možné, že se scénář z druhého kvartálu letošního roku bude opakovat.“