Padesátníci půjdou do penze až o sedm měsíců později

Například u lidí narozených v roce 1966 má důchodový věk nastat v 65 letech a dvou měsících, u lidí narozených v roce 1968 o tři měsíce později. Současná legislativa přitom počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech.

„Tabulku i s ročníky 1972 a 1973 ještě k dispozici nemáme,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Jakub Augusta. Tyto dva ročníky totiž také dovršily nebo letos dovrší hranici padesáti let. A právě v tomto věku by se lidé měli dozvídat konkrétní termín pro důchod – v závislosti na statistiky odhadnuté střední délce života čili naději dožití.

Ministerstvem zveřejněné termíny jsou stále ještě předběžné propočty.

„Lidé se tato čísla oficiálně dozví, až bude zákon schválen,“ dodal Augusta. Zřejmě ale půjde o stejné termíny, jelikož se budou vypočítávat ze stejných podkladů. Podle chystaných změn by měla současná pravidla přestat platit od roku 2025, přičemž má průměrná doba pobírání starobního důchodu všech penzistů činit 21,5 roku. S tím počítají i propočty zveřejněné ministerstvem.

„Při výpočtu budeme vycházet z ročníku 1965, který měl padesát v roce 2015 a do důchodu půjde v 65 letech. Naděje na dožití tohoto ročníku v roce 2015, kdy mu bylo padesát, činila 30,15 roku,“ vysvětlil úřad.

Ročník 1966 měl o rok později naději dožití dalších 30,6 roku. „Měl by tedy jít do důchodu v 65 letech a pěti měsících. Protože ale platí pravidlo, že mezi dvěma sousedními generacemi se nesmí důchodový věk zvýšit o více než dva měsíce, půjde ročník 1966 do důchodu v 65 letech a dvou měsících,“ upřesnilo ministerstvo.

U ročníků 1970 a 1971 je podle resortu stejný věk dožití jako pro ročník 1969. Důchodový věk tak zůstane pro tyto ročníky stejný.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení hranice pro odchod do penze odůvodňuje deficity důchodového účtu a tím, že se prodlužuje věk, kterého se lidé dožívají.

„Přicházíme na pracovní trh později než generace našich rodičů. Pozdější příchod posouvá například studium vysoké školy. Před třiceti lety zhruba polovina lidí pracovala od dvacátého roku věku a dnes už to není pravda,“ řekl nedávno Právu ministr.

Proti posouvání důchodového věku protestují odboráři i opozice. „Je zajímavé, že ministerstvo nezveřejní, jak by se mohl důchodový věk měnit u pozdějších ročníků. To bychom se mohli dostat i k hranici sedmdesáti let,“ řekl Právu Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Navíc podle něj čeští zaměstnanci odpracují ročně více hodin než například němečtí, což je znevýhodňuje.

Podle Aleše Juchelky, stínového ministr práce hnutí ANO, by se měl důchodový věk řešit jako součást komplexní reformy, až například bude znám způsob dofinancovávání starobních penzí nebo vymezení náročných profesí, které mohou do důchodu odejít předčasně bez penalizace.

„Argumentace, že se bude posouvat věk odchodu do důchodu, protože se zvyšuje věk dožití, je postavená na vodě. Navíc je důležitý i věk dožití ve zdraví,“ poznamenal Juchelka.

S tím souhlasí i předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová. „Napsat si tam mohou, jakékoliv číslo chtějí, ale otázka je, zda ti lidé budou moci kvůli svému zdraví pracovat,“ konstatovala. Podle ní by měla vláda nechat současný stav, kdy se hranice věku pro odchod do důchodu posuzuje každých pět let podle demografických ukazatelů. „Naposledy to dělala vláda Andreje Babiše a nechala to na 65 letech na základě doporučení tehdejší Národně ekonomické rady vlády právě s ohledem na věk dožití ve zdraví,“ dodala.

Změna věkové hranice není jediná změna, která se u penzí chystá. Například se má změnit způsob výpočtu jejich valorizace, nové důchody mají růst pomaleji a počítá se se zvýšením odvodů živnostníků. Více mají být znevýhodněny i předčasné penze.