Článek
Finanční úřady začaly loni vyzývat nic netušící vlastníky bytů v nově postavených rodinných domech, aby doplatili, na rozdíl od ostatních vlastníků bytů, na zpětně vyměřené dani z nabytí nemovitých věcí až statisíce korun.
Osvobození od daně se totiž podle Finanční správy týká pouze bytů v bytových domech a celých rodinných domů. Překvapeným lidem v bytových jednotkách v malých domech nebylo platné ani to, že je finanční úřady před několika lety samy ujišťovaly, že jsou od placení daně z nabytí nemovitých věcí stejně jako ostatní vlastníci bytů osvobozeni.
Finanční úřady loni obrátily a začaly po lidech v bytech v rodinných domech vymáhat daň
Loni po analýze legislativy úřady obrátily a přinutily lidi, kteří si předtím koupili byty v rodinných domech, zaplatit nejen daň, ale také penále až v řádu desetitisíců korun. Lidí se potom marně snažil zastat třeba i zástupce ombudsmanky Anny Šabatové Stanislav Křeček, podle kterého Finanční správa začala zákon vykládat „formalisticky a chybně, v rozporu se záměrem zákonodárců“.
Zákonodárci se před více než čtyřmi lety rozhodli, že nepřímo podpoří zejména mladé rodiny osvobozením od daně z nabytí nemovitosti (dříve daň z převodu nemovitostí) ve výši čtyř procent z ceny nemovitosti při první koupi bytu či rodinného domu v době do pěti let od kolaudace. Bytové jednotky v rodinných domech při tom ale opomněli výslovně zmínit.
Bytů v rodinných domech je stále víc
Poslanec Rais v důvodové zprávě upozornil na to, že v poslední době roste trend vymezovat bytové jednotky v nově postavených rodinných domech. Prodávajícím se totiž podle něj v těchto domech lépe prodávají bytové jednotky (v jednom rodinném domě mohou být až tři byty) než vlastnický podíl, navíc za tři prodané bytové jednotky může prodávající získat více peněz než za celý dům.
Na rodinné domy jsou kladeny odlišné požadavky a v některých místech, kde územní plán nedovoluje stavět bytové domy, je možné stavět rodinné domy. Proto poslanec navrhl rozšířit osvobození i na byty v rodinných domech. Hrubý dopad na státní rozpočet odhadl předkladatel na 85 až 100 miliónů korun ročně.
Raisův návrh má změnit nedomyšlené zákonné opatření Senátu platné od ledna 2014, které mj. i kolidovalo se stavebními předpisy. S obdobným návrhem přišel loni v dubnu tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO), Sněmovna o něm ale do voleb nerozhodla.
Ti, kteří už zaplatili, mají smůlu
Změna zákona má pomoci těm, kteří budou byty v rodinných domech teprve kupovat. Ti, kteří tak již učinili a daň z nabytí nemovitých věcí zaplatili, však mají smůlu. Finanční správa jim daň vracet nebude.
„V případě, že návrh poslance Karla Raise úspěšně projde celým legislativním procesem, neznamená to, že Finanční správa bude zpětně činit kroky vedoucí ke změně nebo vrácení daně z nabytí nemovitých věcí. Nová právní úprava se bude uplatňovat až na případy vzniklé po dni nabytí účinnosti uvedeného poslaneckého návrhu zákona,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
