Článek
Paní Lenka utrpěla při čelním nárazu v nižší rychlosti zlomeninu obratle, několika žeber a mnoho odřenin. Nehoda se stala při výkonu práce, kdy paní Lenka jela za klientem. Doba léčení trvala skoro celý rok, po ukončení rehabilitací jí ale zůstaly trvalé následky v podobě lehčího omezení hybnosti páteře.
Lenka byla zaměstnána jako účetní, která často jezdila na audity ke klientům přímo se svým zaměstnavatelem. Po nehodě může jezdit jen omezeně, ale jinak ji to významněji při výkonu povolání neomezuje. Již ale nemůže dělat tak aktivně některé sporty, například lyžovat.
Zaměstnanec, který utrpí úraz v práci, má nárok na odškodnění ušlé mzdy, bolestného, trvalých následků atd. přímo od zaměstnavatele přes zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Nároky se posuzují podle zákoníku práce.
Poškozený se rozhodne sám
„Pokud ale pracovní úraz nastane jako dopravní nehoda, je možné nároky uplatňovat i podle občanského zákoníku (paragraf 2958) a vymáhat je přímo proti pojišťovně viníka. V takovém případě je ale nutné hned od začátku případ řešit jako dopravní nehodu s nároky podle občanského zákoníku, nikoliv jako pracovní úraz podle zákoníku práce,“ uvedl Kaplan.
Právní úprava zákoníku práce a nového občanského zákoníku je odlišná. Poškozený se ale paradoxně může rozhodnout, podle jaké úpravy bude svoje nároky uplatňovat. Největší rozdíly jsou v odškodnění újmy na zdraví.
Pracovní úrazy se až do října 2015 odškodňovaly podle v té době již dávno neplatné vyhlášky ministerstva zdravotnictví (440/ 2001).
Hodnocení nemajetkové újmy
„Za bolestné by podle této vyhlášky paní Lenka dostala přibližně 50 tisíc korun, za trvalé následky pak něco přes 70 tisíc korun. Od konce října 2015 se odškodnění pracovních úrazů posuzuje podle vládního nařízení 276/2015, kdy by za tentýž úraz poškozená získala zhruba 111 tisíc a 325 tisíc korun,“ vypočítal Kaplan. Podle nového občanského zákoníku by v případě bolestného bylo odškodné ve výši asi 100 tisíc, u trvalých následků by pak mohlo přesáhnout částku 365 tisíc.
Rozdíly mezi variantami jsou tak v řádu desetitisíců. „Pojišťovna navíc poškozenému neradí, jak má postupovat, a pokud nemá zkušeného lékaře, snadno se v posudcích nadělají chyby, které mohou poškozené stát někdy i polovinu z možného odškodnění,“ upozornil Kaplan.