Článek
V osobním bankrotu bylo na konci dubna 113 317 lidí, celkem bylo aktivních 99 835 řízení. V průběhu tohoto měsíce přitom bylo schváleno 1610 z pouhých 1659 návrhů na oddlužení. V květnu pak přibylo dalších 1679 návrhů.
Chudoba, nezaměstnanost a dluhy trápí vyloučené lokality
Podle odborníků je to ale stále zlomek lidí, kteří by do insolvence mohli vstoupit a zbavit se tak po nějakém čase definitivně dluhů. Odrazuje je ale od toho výše splátek i nedostatek informací. Vyplývá to z průzkumu, který pro RUBIKON Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a Charitu ČR zpracovala výzkumná organizace PAQ Research.
Nejčastější bariérou odrazující od vstupu do oddlužení se podle průzkumu ukázala skutečnost, že srážky z příjmů některých dlužníků mohou být o dva tisíce až sedm tisíc korun vyšší než v exekuci. To vadí třem pětinám všech dlužníků, kteří se průzkumu účastnili.
| Podmínky oddlužení |
|---|
| Dlužník má dluhy u dvou a více věřitelů |
| Alespoň dva dluhy jsou po splatnosti minimálně 30 dnů |
| Oddlužení trvá pět let, u seniorů a invalidních důchodců tři roky |
| Dlužník musí být schopen splácet aspoň 2300 korun měsíčně |
| Pokud na konci oddlužení nesplatil minimálně 30 procent dluhu, musí oddlužení schválit soud. Toto neplatí u seniorů a invalidních důchodců. |
| Oddlužení rovněž skončí, pokud dlužník za tři roky zaplatí nejméně 60 procent dluhů |
| Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení |
Dalšími uváděnými bariérami pro vstup do oddlužení jsou veřejné uvedení osobních informací v insolvenčním rejstříku nebo riziko zabavení nemovitosti a majetku. O nemovitost mohou podle autorů průzkumu dlužníci přijít, i když její cena výrazně přesahuje výši dluhu.
Čechům loni rostly dluhy rychleji než úspory
Lidi také odrazují komplikace na vstupu do oddlužení. Například to, že na začátku insolvenčního řízení musí platit zároveň náklady insolvenčního správce a exekuční srážky, na což často nemají peníze.
Důležitým faktorem, který rozhoduje o tom, že předlužení lidé nevstupují do oddlužení, je i to, že nemají dostatek informací. Týká se to téměř poloviny dlužníků.
„Tito lidé nevědí, jak do insolvence vstoupit, nebo nevědí nic o jejím průběhu. Někteří z nich o možnosti oddlužení ani nikdy neslyšeli,“ uvedl sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. Je to podle něj typický problém sociálního systému. „Máme složité systémy, o kterých cílová skupina ani neví nebo se v nich nevyzná. Aby změny parametrů oddlužení měly efekt, musí se lidem také vysvětlovat,“ dodal.
Cestu k oddlužení komplikují nízké příjmy
Neznalost se projevuje i dalšími způsoby. Třetina předlužených lidí odhaduje, že podmínky insolvenčního řízení nesplňuje.
„Většina z nich se v tom zřejmě nemýlí, protože jsou buď nezaměstnaní nebo jejich celkový osobní příjem nepřesahuje výši minimální mzdy,“ uvedla Jana Bicanová z PAQ Research. Desetina předlužených lidí se to ale podle ní domnívá neoprávněně. Odborníci proto doporučují některé změny v pravidlech pro oddlužení.
Minimální důstojná mzda je téměř 34 000 korun, v Praze 40 000 korun, tvrdí experti
„Určitě je třeba odstranit strop u nesražené části příjmu, aby byli zadlužení lidé motivováni k vyššímu legálnímu výdělku. Obecně je pak nutné revidovat systém státní sociální podpory, aby se lidem se srážkami vyplatilo pracovat a nikoli setrvávat na dávkách,“ míní například Iva Kuchyňková z Charity ČR.