Článek
V osobním bankrotu bylo na konci dubna 113 317 lidí, celkem bylo aktivních 99 835 řízení. V průběhu tohoto měsíce přitom bylo schváleno 1610 z pouhých 1659 návrhů na oddlužení. V květnu pak přibylo dalších 1679 návrhů.
Podle odborníků je to ale stále zlomek lidí, kteří by do insolvence mohli vstoupit a zbavit se tak po nějakém čase definitivně dluhů. Odrazuje je ale od toho výše splátek i nedostatek informací. Vyplývá to z průzkumu, který pro RUBIKON Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a Charitu ČR zpracovala výzkumná organizace PAQ Research.
Nejčastější bariérou odrazující od vstupu do oddlužení se podle průzkumu ukázala skutečnost, že srážky z příjmů některých dlužníků mohou být o dva tisíce až sedm tisíc korun vyšší než v exekuci. To vadí třem pětinám všech dlužníků, kteří se průzkumu účastnili.
| Podmínky oddlužení |
|---|
| Dlužník má dluhy u dvou a více věřitelů |
| Alespoň dva dluhy jsou po splatnosti minimálně 30 dnů |
| Oddlužení trvá pět let, u seniorů a invalidních důchodců tři roky |
| Dlužník musí být schopen splácet aspoň 2300 korun měsíčně |
| Pokud na konci oddlužení nesplatil minimálně 30 procent dluhu, musí oddlužení schválit soud. Toto neplatí u seniorů a invalidních důchodců. |
| Oddlužení rovněž skončí, pokud dlužník za tři roky zaplatí nejméně 60 procent dluhů |
| Zdroj: Institut prevence a řešení předlužení |
Dalšími uváděnými bariérami pro vstup do oddlužení jsou veřejné uvedení osobních informací v insolvenčním rejstříku nebo riziko zabavení nemovitosti a majetku. O nemovitost mohou podle autorů průzkumu dlužníci přijít, i když její cena výrazně přesahuje výši dluhu.
Lidi také odrazují komplikace na vstupu do oddlužení. Například to, že na začátku insolvenčního řízení musí platit zároveň náklady insolvenčního správce a exekuční srážky, na což často nemají peníze.
Důležitým faktorem, který rozhoduje o tom, že předlužení lidé nevstupují do oddlužení, je i to, že nemají dostatek informací. Týká se to téměř poloviny dlužníků.
„Tito lidé nevědí, jak do insolvence vstoupit, nebo nevědí nic o jejím průběhu. Někteří z nich o možnosti oddlužení ani nikdy neslyšeli,“ uvedl sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. Je to podle něj typický problém sociálního systému. „Máme složité systémy, o kterých cílová skupina ani neví nebo se v nich nevyzná. Aby změny parametrů oddlužení měly efekt, musí se lidem také vysvětlovat,“ dodal.
Neznalost se projevuje i dalšími způsoby. Třetina předlužených lidí odhaduje, že podmínky insolvenčního řízení nesplňuje.
„Většina z nich se v tom zřejmě nemýlí, protože jsou buď nezaměstnaní nebo jejich celkový osobní příjem nepřesahuje výši minimální mzdy,“ uvedla Jana Bicanová z PAQ Research. Desetina předlužených lidí se to ale podle ní domnívá neoprávněně. Odborníci proto doporučují některé změny v pravidlech pro oddlužení.
„Určitě je třeba odstranit strop u nesražené části příjmu, aby byli zadlužení lidé motivováni k vyššímu legálnímu výdělku. Obecně je pak nutné revidovat systém státní sociální podpory, aby se lidem se srážkami vyplatilo pracovat a nikoli setrvávat na dávkách,“ míní například Iva Kuchyňková z Charity ČR.