Odchodem do penze se připravte na výrazný propad příjmů

Průměrný čistý měsíční příjem v Česku je nyní zhruba 31 tisíc korun, průměrný důchod pak necelých 15,5 tisíce korun.

„Navzdory poměrně významnému růstu důchodů v průběhu letošního roku jejich podíl na platech vytrvale klesá a prognózy nejsou o nic optimističtější,“ uvedl Pavel Racocha z KB Penzijní společnosti.

V minulých letech činila penze i více než polovinu čisté mzdy, v loňském roce to bylo již pouze 45 procent.

V současné době na jednoho seniora pobírajícího starobní penzi přispívá do státního penzijního systému zhruba 2,2 lidí. Jak ale analytici odhadují, bude toto číslo v souvislosti se stárnutím populace pravděpodobně klesat.

„Některé velmi pesimistické prognózy hovoří o tom, že nedojde-li k zásadní reformě našeho důchodového systému, již dnešní čtyřicátníci se budou muset spokojit se státní penzí jen okolo šesti tisíc korun. To s průměrnými výdaji asi 10,5 tisíce korun bez nájemného na důstojný život rozhodně stačit nebude,“ upozornil Lubomír Koňák z KB Penzijní společnosti.

Na výši penze má pochopitelně vliv příjem. Není tedy divu, že nejvyšší starobní důchody pobírají penzisté v Praze.

„Ani Pražané se ale v penzi nemají lépe než zbytek republiky. Oproti průměrným důchodům jsou ty pražské vyšší jen přibližně o tisíc korun. Zato jsou zde vyšší výdaje, především na bydlení. V září to bylo „jen“ o pět tisíc korun, ale do budoucna se očekává růst nájemného. Propad příjmů mezi ekonomicky aktivním věkem a penzí tak je, a i nadále bude právě v Praze ještě patrnější,“ doplnil Koňák.

Průměrné mzdy převyšovaly loni státní penze v hlavním městě o téměř 33 tisíc korun v hrubém, resp. necelých 23 tisíc korun v čistém.

Naopak nejnižší průměrné státní penze v roce 2020 pobírali senioři na severu Čech, v Ústeckém kraji jen o několik korun přesahovaly 13,5 tisíce korun.

Nejmenší propad mezi průměrnými mzdami a penzemi byl v Karlovarském kraji, a to o bezmála 20 tisíc korun u hrubé mzdy a 13,5 tisíce korun u čisté mzdy.

Spoléhat se na starobní důchod je velmi krátkozraké. Nanejvýš důležité je proto si již od mládí dávat nějakou tu korunu stranou. Češi si tuto skutečnost naštěstí uvědomují a valná většina z nich si na život v penzi spoří.

Jedním z nejčastěji využívaných produktů je penzijní spoření, ať už ve formě „starého” penzijního připojištění či „nového” doplňkového penzijního spoření. V současné době je má sjednáno necelých 4,5 milionu Čechů.

„Je určitě dobrou zprávou, že si na penzi spoříme, tou méně dobrou už ale je, kolik si spoříme. Stále totiž věříme, že se o nás stát postará a nespoříme si dostatečně,“ uvedl Koňák.

V průměru lidé ukládají 762 korun, ke kterému přibude v průměru 145 korun na státním příspěvku.

Průzkumy naznačují, že lidé mají při odchodu do penze nanejvýš půl milionu, ideální by ale podle expertů byl ale čtyřnásobek samozřejmě s ohledem na udržení životního standardu z let pracovního života.

„Spořit bychom měli začít co nejdříve, nejpozději se zahájením ekonomicky aktivního věku. Pokud bychom začali spořit v 25 letech, měli bychom si měsíčně odkládat zhruba 10 procent našich příjmů,“ doporučil Racocha.