Od počátku roku platí nová pravidla pro případ krachu banky

„Od 1. ledna letošního roku začaly platit zákony, které znamenají zavedení komplexnějšího systému ochrany vkladatelů a podpory stability na finančním trhu. Změny v nastavení zabezpečení finančního trhu vycházejí z legislativy Evropské unie,” uvedla pro Právo Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu.

Kromě stávajícího Fondu pojištění vkladů (FPV) vznikl v České republice i Fond pro řešení krize. Oba fondy se tak staly součástí nové instituce - Garanční systém finančního trhu (GSFT) -, která bude zajišťovat výplatu náhrad vkladů v případě, že by některá z bank, stavebních spořitelen či družstevních záložen zkrachovala.

Fungování systému pojištění vkladů doznalo za dvacet let mnoha zásadních změn. V prvopočátcích měli klienti pojištěno jen 80 procent vkladu do maximální výše 100 tisíc korun. Postupně se výše pojištěné částky zvyšovala a od 31. prosince 2010 mají klienti v případě krachu bankovní instituce nárok na výplatu 100 procent svého vkladu až do výše 100 tisíc eur (zhruba 2,7 miliónu korun).

Nově však mohou Češi v odůvodněných případech získat náhradu až do částky 200 tisíc eur (zhruba 5,4 miliónu korun). „Od 1. ledna 2016 jsou pojištěny tzv. dočasně vysoké vklady, resp. vklady plynoucí z příjmů ve specifických životních situacích,” uvedla Kadlecová.

Týká se to tedy například peněz, které vám na účet přijdou po prodeji nemovitosti nebo po vypořádání společného jmění manželů nebo třeba jako součást dědictví apod.

Příklady situací, kvůli nimž může na účet přijít vyšší částka:

„Takovéto vklady jsou však chráněny pouze po dobu tří měsíců od připsání na účet,” doplnila Kadlecová.

Pokud banka, stavební spořitelna či družstevní záložna zkrachuje, musí klienti své peníze dostat zpět do 20 pracovních dní od data vyhlášení platební neschopnosti peněžního ústavu.

Tato lhůta pro výplatu náhrad vkladů však bude platit jen několik týdnů, od 1. června totiž dochází k jejímu krácení. Klienti zkrachovalé finanční instituce se tak svých peněz (pochopitelně do dané maximální výše) dočkají už do sedmi pracovních dní.

Změna v systému pojištění vkladů přinesla klientům finančních institucí i zajištění lepší informovanosti ze strany peněžních ústavů. Před podpisem smlouvy o účtu či vkladu a dále pak nejméně jednou ročně vkladatel od banky obdrží informaci o výši a systému pojištění, kontaktní údaje a další informace pro případ platební neschopnosti banky.

V současné době (k 1. březnu 2016) je v rezervách FPV celkem 29,8 miliard korun. Rezervy jsou tvořeny zejména pravidelnými příspěvky bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen.

Další příjmy představují výnosy z investování těchto rezerv a příjmy z konkursních, likvidačních a insolvenčních řízení za zkrachovalými bankami a družstevními záložnami.

Peněžní ústavy do FPV pravidelně odváděly finanční příspěvky každé čtvrtletí. Od roku 2016 budou přispívat pouze jednou platbou k 30. červnu. Bankám se navíc snížila výše příspěvku. „Vzhledem k tomu, že FPV má již vytvořenu minimální finanční rezervu požadovanou evropskou směrnicí, dojde k výraznému snížení příspěvku, a to z 0,16 procenta z objemu pojištěných vkladů na 0,045 procenta z objemu krytých vkladů,” doplnila Renáta Kadlecová.

Od nového roku budou ale banky odvádět i příspěvky do Fondu pro řešení krize, který sice k přímým výplatám náhrad vkladů neslouží, ale peníze v něm uložené budou v případě možného ohrožení stability na finančním trhu použity k předejití situace, která by mohla skončit krachem finančního ústavu.

„Celkový objem příspěvků, který instituce v letošním roce odvedou do Fondu pro řešení krize, byl stanoven na 2,9 miliardy korun. Výše příspěvku byla určena s ohledem na to, že do konce roku 2024 musí objem rezervy tohoto fondu podle evropských pravidel dosáhnout jednoho procenta objemu krytých vkladů,” dodala Kadlecová.

Fakta a čísla