Článek
Stát rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy prostřednictvím příspěvku na bydlení přispívá na krytí jejich nákladů na bydlení.
Výše příspěvku se pohybuje v desítkách, stovkách, ale i tisících korun. Záleží na tom, jakými příjmy žadatel disponuje, jaké jsou jeho náklady na bydlení, ale i na tom, v jaké lokalitě bydlí.
Končí dokládání paušální částky nákladů
Až dosud žadatel náklady na bydlení dokládal celkovou (paušální) částkou. Od ledna 2018 tento způsob končí.
Nově tak budete muset veškeré náklady na bydlení podrobně rozepsat na jednotlivé položky. U všech těchto položek pak uvedete, zda dané náklady platíte, resp. neplatíte zálohově. Zúčtování zálohových plateb pak bude nutné doložit minimálně jednou ročně.
U nájemních vztahů, které jsou sjednány na méně než 12 měsíců, je nutné zúčtování předložit vždy ke konci platnosti smlouvy. K nově podaným žádostem od 1. ledna 2018 musí být vždy doloženo poslední zúčtování zálohových plateb, nejpozději do 12 měsíců po jejich posledním zúčtování.
Pokud ale přehled nedoložíte, nebudete mít na příspěvek na bydlení nárok nebo vám Úřad práce ČR dávku odejme.
Kdo má na příspěvek nárok
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu hlášený v bytě k trvalému pobytu. Pro splnění nároku pak jeho náklady na bydlení musí přesahovat částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze koeficientu 0,35) a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
„Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících,” uvádí na svých stránkách MPSV.
O příspěvek na bydlení žádáte na úřadu práce podle místa svého bydliště.
