Článek
„Jde o bezprecedentní růst, který za uplynulých dvacet let nepamatujeme. Příčinou jsou samozřejmě rostoucí ceny surovin, nájmů, energií, ale i růst mezd doprovázený nedostatkem pracovních sil v gastro oboru,“ uvedl Jan Michelfeit ze společnosti Sodexo Benefity.
Nejdráž v Praze, nejlevněji na Moravě
Průměrný oběd vyšel v prosinci 2022 strávníky v Česku podle dat Edenred pro Právo na téměř 178 korun. O rok dříve za něj lidé zaplatili o 25 korun méně, tedy 152 korun, v prosinci 2020 je přišel v průměru na 141 korun.
Napříč celým Českem se ale ceny obědů výrazně liší. Zatímco například v Praze přišel v prosinci loňského roku oběd v průměru na 201 korun (o 30 korun více než o rok dříve), lidé z Vysočiny či moravských měst – například z Jihlavy, Zlína a Olomouce – se naobědvají v průměru za zhruba 160 korun.
Jde o bezprecedentní růst, který za uplynulých dvacet let nepamatujeme
Dražší obědy mají i Plzeňané či Brňané, v průměru zaplatili 190 korun. Nejlevněji v Čechách se stravovali lidé v Ústí nad Labem, kteří za oběd v průměru utratili 162 korun.
Téměř shodné údaje o průměrných cenách obědů v rámci České republiky eviduje i společnost Sodexo Benefity.
„Pití si už nedávají“
Například v Břeclavi restaurace nabízejí polední menu za ceny od 110 do 195 Kč. Ceny jídel vzrostly meziročně o deset a více korun, což se projevilo i na počtu strávníků a přineslo to i další efekt. Lidé se více dívají nejen na cenu, ale když už na oběd jdou, uvážlivěji vybírají z další nabídky.
„U nás v podniku se cena meníčka měnila v podstatě hned po vypuknutí války na Ukrajině, kdy skokově začaly růst ceny všech surovin. Polední menu zdražilo ze 129 na 139 korun, tedy o nějakých osm procent, od té doby cenu držíme,“ řekl Právu číšník z renomovaného břeclavského podniku v centru města.
S růstem cen se mění i zvyky strávníků. „Lidé vesměs přijdou výhradně na menu, pití už si nedávají, jen ve výjimečných případech. Ale to platí všeobecně. Zákazníci častěji volí levnější jídla, a pokud někdo přijde na oběd, více než jeden nápoj je výjimkou. Dříve přišla rodina, děti dostaly třeba džus, a když jej dopily, dostaly další. Dnes když se zeptám, jestli přinesu ještě pití, je souhlasná odpověď výjimkou,“ dodal.
Hodnota optimální stravenky je 194 korun |
---|
Nastartovat oživení by mohl růst ceny ministerstvem práce stanoveného stravného, díky němuž se od letošního ledna zvýšila hodnota optimální stravenky ze 180 na 194 korun. Během uplynulých 12 měsíců se změnila již podruhé, od začátku loňského ledna vzrostla o 44 korun. |
Ovšem v málokteré firmě mohou zaměstnanci s maximální výší stravenky počítat. Například podle vyjádření Terezy Knířové ze společnosti Sodexo Benefity je aktuálně nejčastější hodnota stravenek, kterou klienti společnosti svým zaměstnancům poskytují, 110 korun za den. |
Petra Prchlíková ze společnosti Up Česká republika na dotaz Práva uvedla, že v loňském roce dle dat eStravenky navýšili zaměstnavatelé průměrně hodnotu stravenek o 12 korun. Vyšší hodnotu eStravenky – více než 150 korun - mají reálně pouze jednotky procent zaměstnanců. |
Počet prodaných menu se mění. Zájem výrazně klesl a lidé více vybírají, kam a na co půjdou. „Jestliže máme jako menu bramborový guláš, prodáme pár porcí. Řízek jich přiláká víc,“ potvrdil číšník.
V restauraci U Švejka v centru Plzně v těchto dnech nabito zrovna nebývá. Tamní provozní Miroslav Štych to nicméně nepřičítá cenám, ale tradičně nižší poptávce v prvních měsících roku. „Z ledna a února nejde nic moc usuzovat, protože to bývají kšefty každoročně standardně vždy slabší. Jinak se u nás zájem o polední menu dlouhodobě drží na zhruba stále stejné úrovni,“ řekl Právu Štych.
Ceny tady naposledy upravovali někdy před Vánoci, obědy podražily o 15 až 20 procent. Třeba smažený karbanátek s bramborovým pyré a kyselou okurkou tu teď vyjde na 149 korun, polévka stojí 45.
Z restaurací do obchodů s potravinami
Jak naznačují data Edenred, poměrně výrazný je v porovnání s předcovidovým obdobím úbytek lidí, kteří do restaurací chodí. Aktuálně v loňském prosinci jich bylo méně než polovina předchozího stavu, při započtení rozvážkových služeb restaurace přicházejí o 42 procent obědových transakcí.
Podobné údaje eviduje i společnost Sodexo Benefity. „Stále více strávníků už není ochotno zvyšující se ceny akceptovat, což na restaurace vytváří tlak z druhé strany,“ konstatoval Michelfeit.
Opačným směrem než ceny obědových menu totiž už několik měsíců v řadě míří počty transakcí v restauracích. Z dat společnosti vyplývá, že zákazníci se stravenkovými kartami se přelévají do obchodů s potravinami a posilují tak mezinárodní řetězce či online hráče s dovozem jídla nebo potravin. „Lidé logicky hledají způsoby, jak ušetřit a je zřejmé, že si mnohem častěji vaří doma z nakoupených surovin,“ dodal Michelfeit.