Obědy drží restaurace nad vodou, Češi na poledním menu nešetří

První loňský jarní lockdown, ke kterému v Česku došlo v důsledku šíření kovornaviru, výrazně ovlivnil tržby restaurací. Březen a duben pro ně byly skutečně nejkrizovějšími měsíci. Počty transakcí za obědy se v té době snížily zhruba na pětinu předcovidového období, lidé navíc ani nebyli ochotní utrácet.

Podle Ticket Restaurant Card Indexu se v březnu 2020 průměrná výše platby za jeden oběd v porovnání s únorem snížila takřka o deset korun na 120 korun a 40 haléřů.

V březnovém poklesu nákupních částek však mohl určitou roli sehrát i fakt, že některé restaurace kvůli snaze zužitkovat zásoby surovin nabízely jídla z okének se slevou.

„V dubnu již průměrná platba přesáhla hranici 125 korun a v květnu, kdy nastala optimistická nálada podpořená postupným rozvolňováním, jsme se vrátili k útratám jako před covidem,“ uvedl Jakub Ryba ze společnosti Edenred.

Češi pak především během léta výrazně zvýšili své polední útraty. V srpnu celorepublikový průměr Ticket Restaurand Card Indexu dosáhl historického vrcholu ve výši 136 korun a 90 haléřů za jednu obědovou platbu.

„Lidé si po měsících odpírání zřejmě chtěli v restauracích dopřát kvalitní jídla a byli ochotni si za ně připlatit,“ doplnil Ryba.

I na podzim pod dalším lockdownu spojeném s opětovným uzavřením restaurací zůstaly útraty vysoko. „Ceny táhly nahoru jak různé krabičky a obalové materiály, tak i o něco snížená nabídka. Restaurací začalo ubývat a měly potřebu si pokrýt alespoň částečně provozní náklady,“ uvedl Ryba.

Celorepublikový průměr za obědovou platbu se na podzim a koncem roku nijak dramaticky neměnil, analytici však zaznamenali výrazným změny v jednotlivých městech. Zatímco v Praze, ale i v Brně došlo na podzim po letních rekordech k mírnému poklesu výše útrat, v některých menších městech v Čechách se naopak útraty za obědy poměrně výrazně zvedly.

„Přičítáme to několika okolnostem. V Praze a Brně funguje s výdajovými okénky největší počet restaurací a konkurence bude mít vliv i na cenovou úroveň. Naopak v menších městech snadněji najdeme restaurace, které mají nyní ceny vyšší než dříve," zmínil Ryba.

Jak dále dodal, během analýz odborníci narazili na jeden zajímavý fenomén. „V některých městech v Čechách (nejvíce v Karlových Varech) se v souvislosti s covidem zvýšil počet transakcí, které odpovídají platbám za dvě jídla. Vnímáme to tak, že když jsou lidé spolu na pracovišti a nemohou do restaurace, tak se naučili střídat se v objednávkách a platbách, díky čemuž ušetří čas. V restauraci tohle neřešíte, podobně si samostatně platíte i pokud pracujete z domova,“ doplnil Ryba.

To, že se tento trend objevil ve větší míře až na podzim, může podle něho souviset s tím, že se zvyšuje počet restaurací, které mají vlastní rozvoz.

Co se však týče celkových tržeb a zisků restaurací, reálná situace je ve skutečnosti horší, než ukazují data ze stravenkových karet.

„Zatímco stravenky motivují uživatele si pro oběd dojít, restauracím chybí odbyt v řadě dalších oblastí – nemají turisty, nečepují nápoje, na kterých mají vyšší marže než na jídle, chybí jim spontánní posezení u obchodního jednání či s přáteli. Tím si vysvětlujeme, proč propad, který vidíme my je menší oproti tomu, v jaké situaci restaurace skutečně jsou,“ dodal Ryba.