Článek
Vyplývá to z průzkumu platových portálů Paylab.com, které v ČR reprezentuje značka Platy.cz.
V řadě evropských států je téma platů stále tabu. Informace o tom, kolik lidé vydělávají, se firmy snaží držet v tajnosti a většinou k mlčenlivosti o výši výdělku zavazují smluvně i své zaměstnance.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Jak se ale ukazuje, Češi se o své mzdě mluvit nebojí. Informace o tom, kolik vydělávají, nemá problém říci svým blízkým zhruba šest z deseti Čechů.
Vědět, kolik vydělávají kolegové
Více než polovina Čechů (56 procent) by chtěla vědět, kolik vydělávají jejich blízcí přátelé nebo rodinní příslušníci. Průzkum ale ukazuje, že našince víc než údaj o mzdě nejbližších zajímají čísla na výplatní pásce jejich kolegů. Takovéto informace by chtělo mít sedm z deseti oslovených. Absolutní nezájem ohledně podobné informace konstatoval jen každý devátý oslovený.
Celkové výsledky průzkumu z devíti zemí ukázaly, že tři čtvrtiny lidí chtějí vědět, kolik vydělává jejich kolega. Jde o něco málo vyšší podíl lidí než v Česku.
Zvědavější jsou ti, kdo vydělávají méně
Podle průzkumu mají zaměstnanci s nadprůměrnou mzdou menší potřebu znát výši mzdy svých kolegů než ti, kdo vydělávají méně. Celkem 72 procent podprůměrně vydělávajících Čechů chce znát výši platu ostatních kolegů ve firmě.
Totéž platí, i pokud jde o informování známých o vlastním platu. Průzkum ukázal, že čím je plat nižší, tím menší problém je mluvit o jeho výši na veřejnosti. Naopak jakmile je plat nadprůměrný, zaměstnanci už nejsou tak ochotni se o informaci podělit.
Vědět, kolik si jejich kolegové vydělávají, chtěla zhruba stejná část mužů jako žen. Ženy nejsou zvědavější, i když jsou postiženy nerovností platů, která se obecně nazývá „gender gap“ (genderová propast). Právě transparentnost platů by měla podle některých iniciativ přispět ke zmenšování těchto rozdílů. Brusel vydal před třemi lety v této oblasti doporučení a mnoho zemí se jím inspirovalo. Zaměstnanci v některých státech již získali právo vidět, kolik si jejich kolegové vydělávají.
Například v Německu mají ti, kdo pracují ve společnostech s více než 200 zaměstnanci, právo požádat o zveřejnění příjmů svých kolegů. Lidé mohou svobodně požadovat informace o odměnách svých kolegů od daňových úřadů také ve Finsku a údaje o platu zaměstnanců jsou již dlouho dostupné v Norsku.
Zvědavost existuje na všech pozicích
Informace o platu kolegů chce znát většina zaměstnanců nehledě na různost profesního zařazení. Nejnižší motivace v informování se o platech ostatních je viditelná u vrcholového managementu. Naopak největší zájem vědět, kolik vydělávají kolegové, mají kvalifikovaní dělníci a techničtí pracovníci.
I když většina Čechů cítí potřebu podělit se o informaci o svém výdělku alespoň s někým, u top manažerů je situace jiná. Řada z nich údaje o tom, jakou sumu mají uvedenou na výplatní pásce, neřekne ani svým nejbližším.
