O práci v Česku je zájem, výrazně roste počet cizinců z vyspělejších zemí

Během čtyř let po vstupu České republiky do EU se počet pracujících cizinců u nás zdvojnásobil. Po roce 2008 kvůli celosvětové ekonomické krizi sice došlo k mírnému poklesu, ovšem od roku 2011 jejich počet opět roste. V současné době zde pracuje více než půl milionu cizinců.

Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu zpracovaných v analýze poradenské společnosti BDO.

Zájem pracovat v České republice neprojevují jen lidé z dělnických profesí, ale i cizinci s vyšší kvalifikací z ekonomicky vyspělejších zemí. Zatímco na přelomu tisíciletí jich u nás z jednotlivých zemí pracovaly desítky či nižší stovky, v posledních letech jsou zde ekonomicky aktivní tisíce Západoevropanů.

Nejvíce cizinců pochází z Německa, pracuje jich u nás více než sedm tisíc, jejich počet se za sledované období ztrojnásobil. Celkem více než patnáct tisíc zahraničních pracovníků je z dalších klíčových ekonomik Evropy - Velké Británie, Francie, Itálie a Španělska.

„Mnoho zahraničních společností má v České republice centrálu pro trhy střední či východní Evropy. Často sem vysílají expatrianty, pro které atraktivita České republiky v posledních letech vzrostla. Zásadně se zvýšila kvalita života, navíc zde vznikají globální projekty, na nichž se cizinci významně podílí,“ upřesnil Lukáš Hendrych ze společnosti BDO.

Jak dále dodal, jedná se zpravidla o vzdělané specialisty či řídící pracovníky, kteří působí zejména v Praze a Brně. Za sledované období přibylo procentuálně nejvíce pracovníků z Portugalska, ve srovnání s rokem 2004 jejich počet vzrostl 59násobně.

Za třináct let od roku 2004 do konce roku 2017 se zvýšil počet zaměstnaných cizinců v České republice o 379 tisíc. Více než 80 procent zahraniční pracovní síly pochází ze sedmi zemí bývalého východního bloku. Zpravidla se jedná o pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří se nejčastěji uplatní ve stavebnictví a výrobním odvětví.

„V případě zaměstnanců ze zemí, jako jsou Ukrajina a Rumunsko, došlo ve sledovaném období k nárůstu o 101 tisíc. Počet těchto pracovníků, kteří v naprosté většině případů vykonávají nízce kvalifikovanou práci, tedy vzrostl o 238 procent,“ dodal Hendrych.

Výkon práce s nízkou kvalifikací není možné zobecnit pro pracující pocházející z Ruska a Slovenska. Právě od našeho východního souseda k nám ze všech 79 sledovaných zemí přichází nejvíce pracovníků.

V porovnání s rokem 2004 na našem území působí téměř třikrát více Slováků, jejich počet se zvýšil o 125 tisíc. „Mnoho mladých Slováků studuje české vysoké školy a po jejich absolvování zde zůstávají pracovat. Nachází u nás širší možnosti uplatnění a díky velké podobnosti řeči a kultury nemají problém s aklimatizací,“ doplnil Hendrych.

Významnou ekonomicky aktivní národností v České republice jsou již po mnoho let Vietnamci. V roce 2008 se jejich počet pohyboval na hranici 50 tisíc. Během dalších sedmi let nastal výrazný odliv a až v poslední době došlo k mírnému nárůstu nad 30 tisíc pracujících.

„V roce 2008 době došlo k legislativní úpravě udělování víz uchazečům o práci z Asie. Opatření přispělo k tomuto negativnímu vývoji, který je patrný i u Japonců či pracovníků z Mongolska,“ upozornil Hendrych. „Když srovnáme počty v roce 2004 s nejnovějšími údaji, stále u všech sledovaných zemí došlo k navýšení. Výrazně přibylo pracovníků i z exotických zemí, jako je Nepál, Jižní Korea či Mexiko. V absolutním měřítku však nejde o velká čísla. Úplně nejméně pracuje v České republice ze sledovaných zemí Lucemburčanů, kterých zde působí necelé tři desítky,“ dodal.