O částečné úvazky stojí až čtvrtina lidí

Vyplývá to z průzkumu společnosti LMC, která stojí za největšími tuzemskými pracovními portály Jobs.cz a Prace.cz.

Pracovní možnosti na částečný úvazek nebo home office pro lidi na rodičovské nebo studenty jsou ale v Česku podle odborníků výrazně limitované.

V ČR pracuje na částečný úvazek necelých šest procent žen. Průměr v EU byl předloni 32 procent, v Rakousku a Německu 46 procent, v Británii 41 procent a Nizozemsku 77 procent.

České zákony jsou v této oblasti ve srovnání se západní Evropou poměrně rigidní, což podle expertů komplikuje zaměstnanost ohrožených skupin lidí (např. rodin s malými dětmi či lidí nad 50 let pečujících i o své blízké).

Mnozí kvůli tomu nepracují, jsou bez příjmů, ohroženi chudobou a mnohdy i zadluženi. Analytici míní, že možnost práce na zkrácený úvazek nebo doma pozitivně ovlivní celkovou míru zaměstnanosti ČR a situaci na trhu práce.

Průzkum mezi českými rodiči malých dětí ukázal, že dvěma pětinám by návrat do práce usnadnila možnost částečného pracovního úvazků, pro tři z deseti by to byla možnost home office a jen 15 procentům rodičů by potíže s prací vyřešila školka.

„V západních zemích 40 až 75 procent lidí pracuje na zkrácený úvazek nebo z domova. Rodiče malých dětí stojí více o možnost lepšího rozložení pracovní doby než o zvýšení mzdy,“ sdělil Právu analytik portálu Jobs.cz Tomáš Dombrovský. Přitom jen 10 procent zaměstnavatelů možnost práce z domova přes inzeráty nabízí.

Jak je možné si vydělávat z domova

Vláda před několika dny zamítla poslanecký návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Poslanci opoziční TOP 09 chtěli zrušit povinnost zaměstnavatele hradit platbu na zdravotní pojištění minimálně z minimálního vyměřovacího základu, který nemusí u nízkopříjmových skupin poměrně odpovídat procentuální výši odvodu na zdravotní pojištění, ale bývá s ohledem na konstrukci tohoto minimálního odvodu vyšší.

Do zdravotního pojištění by se uváděla jen částka ze skutečného výdělku. Minimální zdravotní pojistné je teď více než 1400 Kč měsíčně. Kabinet ale tento návrh překvapivě nepřijal, přestože ho podporovala i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

„S tímto návrhem jsme souhlasili v rámci podpory zaměstnanosti, neboť si myslíme, že by mohl eliminovat dílčí bariéry zaměstnavatelů při vytváření zkrácených pracovních úvazků pro nízkopříjmové skupiny,“ potvrdil Právu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.

Ministerstvo, které má podobný návrh ve vlastní ministerské Strategii politiky zaměstnanosti do roku 2020, se však současně obává, že by také mohlo dojít k rozšiřování tzv. „pracující chudoby“. „Tedy že by zaměstnavatelé upřednostňovali zkrácené úvazky před plným pracovním poměrem, protože by byly pro ně finančně výhodnější,“ dodal Habáň.

Stát ke zkráceným úvazkům podle něj motivuje už teď, a to v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, když firmám přispívá na mzdy žen po mateřské nebo lidem nad 55 let.

Zaměstnavatelé také mají nárok na vyšší příspěvek, když na jedné pozici zaměstnají dvě osoby se zkráceným úvazkem.

V praxi ale toto opatření příliš nezabírá. Většina zaměstnavatelů matky s dětmi po rodičovské při pohovorech odmítá a dává přednost lidem bez závazků. Zkrácené úvazky jim také přinášejí větší administrativní a organizační zatížení.

„Tato situace vytváří velmi ojedinělý fenomén ve střední Evropě, kterým je vynucené podnikání maminek malých dětí,“ uvedl Dombrovský. O podnikání se pokouší i mnoho samoživitelek, které jsou nejohroženější částí společnosti.

O částečné úvazky mají zájem nejen rodiče s dětmi, většinou malými, ale i studenti nebo lidé nad 50 let. „Zájem o pozice s flexibilnější formou spolupráce je opravdu velký, hlásí se na ně o 50 procent více lidí než na běžná místa na plný úvazek,“ upozornil Dombrovský.

Firmy podle něj často odrazují velmi přísná pravidla bezpečnosti a ochrany práce, kvůli kterým se bojí práci z domova umožňovat. „Pokud se něco stane zaměstnanci doma, může za to zaměstnavatel. Zákon neumožňuje, aby za sebe převzal odpovědnost zaměstnanec. To se ohlídat nedá, a tak se zaměstnavatelé bojí,“ vysvětlil Dombrovský jádro problému.

Minimální počet možností práce z domova i přes veliký zájem klientů potvrzuje i Jaroslav Fišer z portálu Dobraprace.cz. „Oficiálně inzerované nabídky home office představují jen pět procent ze všech nabídek napříč obory. Je to ale dáno tím, že v současné době je velká poptávka po dělnických a výrobních profesích, kde home office není možný,“ doplnil.

Home office se podle něj vyskytuje nejčastěji v oboru IT a v obchodních pozicích, kde je nabídka práce z domu výrazně vyšší a pohybuje se mezi 25 až 30 procenty,“ řekl Fišer Právu.

Úřad vlády podle Lucie Zachariášové z oddělení pro rovné příležitosti žen a mužů připravuje letos kampaň pro zaměstnavatele na podporu flexibilních úvazků „To je rovnost“. „Flexibilní formy práce jsou výhodné také pro firmy. Rodiče, kterým zaměstnavatel vychází vstříc, jsou loajální, odpovědní a mají o své zaměstnání zájem,“ uvedla Zarachiášová.

V pracovně právních vztazích se v polovině roku očekává několik změn v zákoníku práce. Autoři novely si kromě jiného kladou za cíl zvýšit ochranu rodičů malých dětí mladších 15 let – jestliže žádají o kratší pracovní dobu nebo home office, zaměstnavatel jim musí vyjít vstříc a vyhovět, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody.

Pokud bude argumentovat těmito důvody, měl by je písemně vysvětlit a prokázat. Zaměstnavatel by měl také rodičům garantovat návrat na původní pracovní pozici po skončení rodičovské dovolené (dosud jen po mateřské dovolené). Dnes se často stává, že jim je vnucována jiná pozice, která například nezohledňuje jejich vzdělání.

Současně se však podle prezidenta Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka mají ztížit podmínky pro práci z domova. Podle něj se bude kontrolovat kdejaký nesmysl.

„Zatímco snahy eliminovat stres na pracovišti budí spíše úsměv nad kreativitou navrhovatelů, tak faktická nemožnost převést zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu může způsobit v době krize firmám vážné problémy,“ dodal Havlíček.