Článek
Konzervativní fondy ztratily průměrně 0,58 procenta, vyvážené fondy 3,78 procenta a dynamické fondy 8,49 procenta. Ovlivnily to hlavně globální poklesy akciových a dluhopisových trhů.
V roce 2017 celkem 16 z 27 účastnických fondů nedokázalo svou výkonností překonat inflaci, která činila v průměru 2,5 procenta, a 14 fondů skončilo v záporných hodnotách.
Loňské výsledky prezident asociace penzijních společností Aleš Poklop okomentoval slovy, že doplňkové penzijní spoření je dlouhodobý investiční produkt a se slabšími roky je potřeba počítat. Zároveň upozornil, že od jejich založení před šesti lety všechny účastnické fondy vykazují zisk.
Konzervativní fondy podle něj zhodnotily lidem peníze od založení v průměru o 2,49 procenta, vyvážené o 7,65 procenta a dynamické o 17,37 procenta.
Minimální zhodnocení se dá podle odborníků za loňský rok očekávat v případě starších smluv o penzijním připojištění.
Doplňkové penzijní spoření je dlouhodobý investiční produkt a se slabšími roky je potřeba počítat
Transformované penzijní fondy nesmějí sklouznout do prodělku. V roce 2017 vydělaly klientům v průměru necelých 0,6 procenta a žádný z nich nepřekonal inflaci. O rok dříve tyto fondy při inflaci 0,7 procenta připsaly klientům v průměru výnos 0,8 procenta.
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, kam patří účastnické i transformované fondy, si na konci loňského třetího čtvrtletí spořilo 4,45 milionu lidí. Bylo jich tak o 17 tisíc méně než na konci roku 2017. Z toho v transformovaných fondech, kam už nelze vstupovat, bylo 3,54 milionu lidí, v účastnických 913 tisíc.
Úspory lidí na stáří fakticky znehodnotil i přesun nemalých finančních prostředků, řádově stovek milionů korun ročně, správcům penzijních fondů na úkor střadatelů.
Poplatky správcům jsou vyšší než dřív
Poslanci sociální demokracie v čele s bývalým odborářským předákem Jaroslavem Zavadilem totiž v parlamentu před čtyřmi lety prosadili zvýšení poplatků, které fondy lidem účtují. U transformovaných fondů vzrostla od roku 2016 roční úhrada za správu z 0,6 na 0,8 procenta z celkové sumy peněz uložených v konkrétním fondu.
Další peníze si penzijní společnosti strhávají za zhodnocení. Tato odměna se na návrh Zavadila sice v případě transformovaných fondů snížila z 15 procent na 10 procent, což sice vypadá pro drobného střadatele jako částečná kompenzace, na druhé straně to ale může penzijní fondy méně motivovat k dosahování slušných výnosů. Díky vyššímu poplatku za obhospodařování aktiv totiž mají zaručený přísun miliard i tehdy, pokud by jejich výkonnost byla nulová.
U účastnických fondů v doplňkovém penzijním spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, si penzijní společnosti mohly v důsledku návrhu poslanců ČSSD u dynamičtějších strategií zvýšit svůj poplatek za správu úspor z 0,8 procenta na jedno procento z obhospodařovaných aktiv a úplatu za zhodnocení z 10 procent na 15 procent z dosaženého výnosu. Tato změna se netýkala jen povinného konzervativního fondu, kde maximální výše úplaty zůstala beze změn.
