Hlavní obsah

Nikdo v EU nemá jednotnou sazbu DPH na všechno, ani Dánsko

Právo, Jakub Svoboda

Jednotná sazba daně z přidané hodnoty (DPH), kterou tento měsíc posvětila česká vláda, je naprosté evropské unikum. Jedinou sazbu má v Unii Dánsko, a to 25 procent.

Článek

Ale i tam se DPH vůbec neplatí u některých služeb a zboží, které mají být v ČR od roku 2013 daněny sazbou 17,5 procenta. Mezi ně patří například veřejná doprava, pohřby či noviny.

Noviny jsou v Dánsku navíc v tzv. nulové sazbě, kterou mají v Evropské unii pro tiskoviny třeba i Velká Británie a Belgie. Pohřebnictví, stejně jako veřejná doprava s výjimkou přepravy turistů autobusy, vstupy do muzeí a některé další služby jsou pak od DPH v Dánsku podle daňových manuálů mezinárodních poradenských společností zcela osvobozeny.

Evropské státy mají kromě Dánska dvě nebo dokonce tři sazby DPH. Celkem dvanáct zemí EU má sníženou sazbu DPH na úrovni pěti procent.

V Česku má ale tato snížená sazba příští rok stoupnout z 10 na 14 % a v roce 2013 by se měla sjednotit s vyšší sazbou, která má přespříští rok klesnout ze současných 20 na 17,5 procenta. Zhruba tři čtvrtiny nákupního koše průměrné domácnosti však podle propočtů ekonomů v důsledku sjednocení sazeb DPH zdraží.

Potřebu sjednocení DPH vládní politici letos nejdříve zdůvodňovali jen hrozícím výpadkem v průběžném státním důchodovém systému, což má být důsledek nově vzniklého soukromého penzijního pilíře, nyní už ale argumentují obecně snahou udržet schodek státního rozpočtu na přijatelné výši.

Kompenzace daňovou progresí

Dánsko představuje v Evropě z hlediska DPH jedinou výjimku, nicméně ani tato severská země nemůže být pro vládu Petra Nečase vzorem, a to hned z několika důvodů. Předně kvůli zmíněným výjimkám, hlavně však kvůli tomu, že Dánsko má zcela odlišný daňový mix než ČR a negativní sociální dopady, které by vysoká DPH jinak způsobila, kompenzuje progresivním daněním příjmů.

„V Dánsku je sice „jednotná“ DPH, ta je ovšem více než vykompenzována silným progresivním zdaněním u daně z příjmu fyzických osob – právě tahle daň je hlavní financér výdajů státu,“ řekla Právu Ilona Švihlíková z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze.

Jinými slovy, jednotná sazba DPH je v Dánsku doprovázena velmi vysokým zdaněním nejbohatších fyzických osob. Zatímco nejvyšší sazba daně z příjmů je tam podle údajů Eurostatu 51,5 procenta a třeba ve Švédsku dokonce 56,4%, pak ČR je vedle Bulharska a Litvy zemí s velmi nízkou sazbou daně a nejbohatší lidé mají u nás celkové daňové odvody naopak nižší než ostatní spoluobčané.

Zvýšení DPH nejvíc postihne nejchudší

V Česku totiž platí tzv. rovná sazba 15 procent, ta je ale ve skutečnosti degresívní. Kvůli započítávání pojistného do základu daně má většina zaměstnanců až 20procentní sazbu, ale lidé s výrazně nadprůměrnými příjmy mají díky stropům na placení pojištění od dosažení určitého příjmu sazbu jen 15 procent.

ČR rovněž patří spolu s Řeckem a Litvou mezi země, které v minulých letech nejvíce snížily korporátní daně (ČR až na 19 %). Dánsko má korporátní sazbu 25 procent.

Podle Švihlíkové je obvyklé, že v daňovém mixu vyspělých zemí je degresívní charakter nepřímých daní doprovázen progresívním charakterem přímých daní. Nepřímé daně, především DPH, jsou daněmi se silně regresívním dopadem.

„Tedy daněmi, které nejvíce postihují ty nejchudší, protože zdaňují spotřebu, která v jejich výdajích zaujímá největší část – relativně s tím, že tyto skupiny nemají z čeho vytvářet úspory,“ vysvětlila ekonomka.

DPH, která využívá pouze jednu sazbu, je tak podle Švihlíkové nespravedlivá, protože relativně více sníží příjem poplatníků s nižším příjmem než poplatníků s vyšším příjmem.

Dánské zdroje neodsává korupce

Dánsko, které v posledních desetiletích úspěšně rozvíjelo koncept sociálního státu a zvyšovalo blahobyt svých občanů, má podle loňských údajů Eurostatu nejvyšší daňovou kvótu z EU (48,2 %), ČR 36,1 procenta. Celkové daňové příjmy této severské země dosahují 55,3 % hrubého domácího produktu, zatímco v Česku je to 40,5 procenta HDP.

Navzdory vysoké jednotné sazbě DPH, z níž mají výjimku také těžko dostupné Faerské ostrovy a Grónsko, představují nepřímé daně v Dánsku ve vztahu k jeho HDP 16,8 %, přímé 30 % HDP.

V ČR je hlavním zdrojem státního rozpočtu z hlediska individuálních odvodů sociální pojištění (15,8 % HDP), nepřímé daně jsou ve výši 11,5 a přímé jen 7,1 % HDP.

Přímé daně v Dánsku tvoří 62,3 % z celkových daní, kdežto v ČR jenom 23,8 procenta.

Průměr EU je 32,4 procenta. „Progresitivita daní je v ČR nesmírně slabá. Navíc v Dánsku se prostě zdroje vyberou a nerozkradou,“ upozornila Švihlíková i na srovnání míry korupce.

Podle loňského indexu Transparency International má Dánsko nejnižší míru korupce na světě, ČR je přitom až na 53. místě. O desítky míst zpět je pak Česko za Dánskem a obecně skandinávskými zeměmi i v nejrůznějších světových žebříčcích, které se týkají vymahatelnosti práva a konkurenceschopnosti.

„Na nepřímé daně se soustřeďují země s vysokou korupcí a neefektivitou, protože se relativně dobře vybírají. Proto se na nepřímé daně zaměřují především rozvojové země,“ dodala Švihlíková.

V ČR příští rok kvůli zvýšení DPH zdraží nejen zmíněné noviny, pohřby či jízdné, ale i potraviny, léky, energie a řada dalších služeb, které až dosud byly ve snížené, 10% sazbě DPH.

Výběr článků

Načítám