Ničemu nepomůže. Stavebním spořitelnám se nelíbí Stanjurův plán osekat státní příspěvek

„Zatím v této věci nepadlo žádné finální rozhodnutí vládní koalice, ale v pracovní verzi se aktuálně projednává možnost snížení státního příspěvku na poloviční částku u stávajících smluv, tedy nejvýše na tisíc korun ročně. Dodáváme, že případné změny by se týkaly až roku 2024, tedy v aktuálním roce stavební spoření žádné změny nečekají,“ řekl Právu mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Stanjura pro Právo už dříve uvedl, že u nových smluv by státní podporu zrušil zcela. Nyní maximální podpora činí v kalendářním roce 2000 Kč na osobu. Vypočítá se jako 10 procent částky, kterou si člověk za rok naspoří. Nejvýhodnější zhodnocení stavebního spoření tak může získat, kdo stranou ročně odloží alespoň 20 tisíc Kč.

Stanjura argumentuje tím, že ve stávající podobě stavební spoření fakticky funguje jako obyčejné spoření se státní podporou bez povinnosti využít tyto peníze k bydlení nebo stavbě domu.

Celkový příspěvek na státní podporu stavebního spoření se každoročně liší, aktuálně se pohybuje okolo 4,3 miliardy korun. Počet nových smluv loni podle dat ministerstva financí vzrostl o 8,1 procenta na více než 486 tisíc.

„Pokud by nastala situace, o které mluví pan ministr, tak je potřeba si uvědomit, že kýžený pozitivní efekt by to nepřineslo nikomu: ani českým domácnostem, ani státní kase,“ řekl Právu generální ředitel Modré pyramidy Michael Pupala.

Vláda se podle něj žene za tím, že uspoří čtyři miliardy ročně, ale na druhé straně státu narostou výdaje z dalších rozpočtových kapitol. „Například příspěvek na bydlení, který je nyní osm miliard, meziročně roste mezi 7 a 10 procenty a dynamika tohoto růstu je primárně způsobená tím, že domácnosti se dostávají do energetické chudoby a nezvládají platit svoje účty za energie. Kdyby se na to stát podíval komplexně, tak je daleko efektivnější využít systému stavebního spoření k řešení příčiny tohoto jejich problému,“ dodal Pupala.

Velkým benefitem systému stavebního spoření je i možnost výhodných účelových úvěrů. Zatímco průměrná úroková sazba u běžného bankovního spotřebitelského úvěru byla vloni téměř devět procent, spořitelny nabízely své účelové úvěry za méně než šest procent.

Podle zástupců spořitelen, kterých je na trhu pět, má státní příspěvek smysl pro stát i domácnosti.

„Princip stojí už 30 let na úsporách obyvatel, které ke spoření motivuje státní příspěvek. Pokud by ho stát zrušil, tři čtvrtiny Čechů by o stavební spoření v budoucnosti už zájem neměly. Přitom to, co u spořitelen naspoří, finanční domy klientům prostřednictvím velmi výhodných úvěrů opět půjčí. V loňském roce bylo takto půjčeno 100 procent uložených peněz,“ řekl Právu mluvčí Asociace českých stavebních spořitelen Radek Šalša.

„Systém tedy funguje vysoce efektivně, získává peníze, které jsou formou úvěrů využité na svůj primární účel: na bydlení. Pokud by lidé se stavebkem nespořili, nemohly by spořitelny takto výhodné úvěry poskytovat. V dnešní době jsou přitom úvěry ze stavebka klíčovým zdrojem financování energetických úspor domácností,“ dodal.

„Pět až šest spořících klientů se skládá na jednoho úvěrového klienta, což je vlastně základní myšlenka systému stavebního spoření, kdy na jedné straně máme klienty, kteří spoří, a my tyto prostředky umísťujeme do výhradně účelových úvěrů,“ doplnil Pupala.

Ozývají se i další spořitelny. „Stavební spoření není primárně zamýšleno na to, aby si člověk kupoval nemovitost, ale aby si ji zrenovoval, zlepšil energetickou účinnost, využil i Novou zelenou úsporám,“ prohlásil generální ředitel ČSOB Stavební spořitelny Martin Vašek.

Mnoho klientů podle něj bere stavební spoření primárně jako spořicí produkt. „Ale v rámci toho celého principu je zakomponován levný úvěr na bydlení,“ zdůraznil.

Efektivní úroková sazba stavebního spoření včetně státního příspěvku se pohybuje mezi šesti a sedmi procenty a to je mezi konzervativními spořicími produkty nadprůměrné zhodnocení.