Nevýhodného úvěru se můžete zbavit. Jak na to

Jak upozorňují odborníci ze spotřebitelské organizace dTest, řada lidí získá první informace o úvěrové společnosti z jejího reklamního sdělení. Marketéři si toho jsou dobře vědomi a jejich cílem je, aby lidé získali dojem, jak je daná půjčka výhodná.

Zákon o spotřebitelském úvěru klade na poskytovatele a zprostředkovatele půjček poměrně přísné požadavky, například přikazuje informovat o všech podmínkách smlouvy před jejím uzavřením. Je vhodné si je vyžádat na papíře, nikam nepospíchat a v klidu je pročíst a zvážit.

„Zákon zná standardizovaný formulář, ve kterém lze najít potřebné informace přehledněji než ve smlouvě. Pokud ho ani na žádost nedostanete, poskytovatel nebo zprostředkovatel něco tají a takové službě se raději vyhněte,“ upozornila Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Každá úvěrová smlouva musí být písemná, jedno vyhotovení musíte dostat i vy. Přesný výčet všeho, co musí smlouva obsahovat, uvádí příloha zákona o spotřebitelském úvěru, patří mezi ně například doba trvání, úroková sazba, RPSN, výše, počet a četnost splátek či veškeré související poplatky.

Kdyby některé ze zákonem daných položek chyběly, znamenalo by to, že smlouva se úročí pouze diskontní sazbou, kterou stanovuje Česká národní banka, a jiný poplatek nesmí věřitel chtít, upozorňuje dTest.

Ze zákona také vyplývá povinnost věřitele posoudit, zda klient bude schopen dostát svým závazkům a úvěr řádně splácet. Musí se zajímat jak o jeho příjmy a výdaje, stejně tak o jeho finanční historii, například nahlížením do registrů dlužníků.

Při nesplnění této povinnosti hrozí poskytovateli půjček pokuta až 20 milionů korun. Lichváři lákající na to, že půjčí každému, porušují zákon už jen popíráním toho, že se musí zajímat o finanční historii klienta.

Neprověří-li poskytovatel dostatečně žadatelovu úvěruschopnost, úvěrová smlouva se stane neplatnou, a to až tři roky po jejím uzavření. Spotřebitel musí poskytnutou jistinu vrátit, ale přiměřeně svým možnostem, upozorňuje dTest.

Od smlouvy o spotřebitelském úvěru lze bez udání důvodu odstoupit do 14 dnů od jeho uzavření.

„Pokud nejste správně informováni o svých právech, lhůta na odstoupení běží až od poskytnutí všech informací,“ uvedla Hekšová a dodala: „Odstoupení musí být písemné a zaslané na adresu úvěrové společnosti. Vypůjčené peníze musíte vrátit, a to nejpozději do 30 dnů od odstoupení. Po dobu, kdy je máte u sebe, se úročí tak, jak bylo domluveno ve smlouvě.“

V případě, že jste si například koupili nějaké zboží na splátky, sdílí úvěrová smlouva osud smlouvy kupní. Odstoupíte-li od kupní smlouvy, například kvůli vadám zakoupeného zboží, dochází i k zániku úvěrové smlouvy. Věřitele ale o tom musíte informovat.

Jestliže jste si dané zboží koupili například v e-shopu nebo mimo prostory obvyklé k podnikání (například při podomním prodeji), dokud vám prodávající nevrátí peníze za zakoupenou věc, nemusíte je vy vracet úvěrové společnosti. Často si to prodejce s úvěrovou společností vyřídí sami mezi sebou.

Zákon dává spotřebitelům i možnost předčasně spotřebitelský úvěr splatit kdykoliv během trvání smlouvy. Poskytovatel má v takovém případě nárok na náhradu nákladů spojených s předčasným splacením, ty ale nesmí přesáhnout jedno procento z nesplacené částky. Pokud do konce úvěru zbývá méně než jeden rok, pak nesmí být vyšší než 0,5 procenta.

Zákon dále stanovil i tzv. sankční strop, tedy maximální výši sankčních poplatků. „Předně lze požadovat jen zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady spojené s prodlením a smluvní pokutu, která nesmí přesáhnout 0,1 procenta denně z částky, se kterou je spotřebitel v prodlení. A ani tak se nesmí přehoupnout přes 500 korun za splátku. Celkový strop smluvních pokut nesmí přesáhnout polovinu celkové výše úvěru a pokuta nesmí nikdy přesáhnout částku 200 tisíc korun,“ dodala Hekšová.