Článek
Ačkoliv se firmy snaží dosáhnout ideálního stavu a spokojenosti svých zaměstnanců, z průzkumu společnosti SSI Group, realizovaného výzkumnou agenturou Rondo, vyplynulo, že vysoká či nízká teplota na pracovišti sužuje téměř dvě pětiny (38 procent) zaměstnanců.
Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku nebo nikoli, se provádí měřením pomocí kulového teploměru. Zaměstnanci jsou na základě výsledků měření zaměstnavatelem zařazeni do jedné z osmi tříd podle druhu vykonávané práce a jejich průměrného a celkového energetického výdeje / fyzické zátěže.
V závislosti na těchto třídách se pak určuje pitný režim, přestávky v práci nebo případné zkrácení pracovní doby.
Přílišné teplo vyvolává především nepohodlí, negativně však působí také na zdravotní stav, kdy hrozí přehřátí, dehydratace organismu a vyčerpání. Vnějším projevem tohoto stavu mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace či nekoordinované chování. K tomu může docházet již při teplotách nad 28 stupňů, vysoké riziko je při teplotě 36 stupňů a více.
V horku klesá výkonnost
Dalšími vedlejšími účinky nevhodně regulované teploty jsou pokles pracovní výkonnosti a kvality odváděné práce. Jestliže při teplotách do 22 stupňů člověk dosahuje stoprocentního výkonu, pak při teplotě 27 stupňů dochází k poklesu výkonnosti o 25 procent a při teplotě kolem 30 stupňů klesá jeho výkon na pouhých 50 procent.
„V moderních kancelářských a výrobních budovách je řízení teploty díky vzduchotechnice a klimatizačním jednotkám jednodušší. Často ale není snadné shodnout se na ideální teplotě,“ vysvětluje Radek Škrabal, provozní ředitel společnosti SSI Group, která zajišťuje správu budov.
„Naše doporučení je nastavit centrální vzduchotechnický systém v letních měsících na parametry nejméně vhodné pro šíření bakterií a virů, to znamená udržovat vnitřní prostředí budovy na 22 stupních a relativní vlhkosti vzduchu kolem 50 procent. Tyto podmínky podle odborných studií omezují množení a přenos bakterií a virů. S ohledem na covid-19 doporučujeme také měnit častěji filtrační vložky ve vzduchotechnice,“ vysvětluje Radek Škrabal.