Nesplácené dluhy Čechů poprvé za desetiletí rostou

„Za uplynulých deset let je to vůbec poprvé, co došlo k meziročnímu zvýšení celkového nespláceného dluhu, což bychom měli brát jako varovný signál,“ prohlásil výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.

Objem dluhu obyvatel na konci prvního čtvrtletí dosáhl výše 3,18 bilionu korun. V drtivé většině jde o hypotéky, tedy dlouhodobé závazky. „Rizikovější jsou krátkodobé úvěry, jejichž celkový objem se opět zvyšuje,“ podotkl Rajl.

V prodlení s takovými splátkami je přes 170 tisíc lidí, přičemž u nich roste průměrná nesplácená částka – každý z nich v průměru dluží přes 134 tisíc korun.

Odborníci radí nic neodkládat, jakmile problém se splácením nastane, a hned se spojit s poskytovatelem úvěru.

Seriózní společnosti nabídnou možnost refinancování a nový splátkový kalendář. V opačném případě hrozí upadnutí do dluhové spirály – vzniknou nové, často rizikovější závazky a s nimi bývají spojené ještě tvrdší podmínky a postihy.

Objem dluhu ohroženého nesplácením se nově nejrychleji zvýšil u lidí ve věku od 30 do 34 let – vzrostl o více než desetinu. U této věkové kategorie zároveň nejrychleji roste i celkový objem spotřebních úvěrů. Objem se však zvýšil u všech věkových kategorií s výjimkou nejstarší, nad 55 let.

„Bohužel data nejsou překvapivá. Bylo zřejmé, že tak vysoký nárůst cenové hladiny, tažený vysokými cenami energií, se postupně začne promítat i do růstu krátkodobých úvěrů a nižší schopnosti jejich splácení. První signály jsme již viděli v loňském roce v případě registru Solus,“ řekl Právu Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

Podle něj řada lidí řeší vysoké nedoplatky za energie právě krátkodobou půjčkou, jinak jim hrozí okamžité odpojení. Díky půjčce získávají určitý čas. „Nárůst souvisí i s tím, že právě nyní chodí vyúčtování služeb a energií za loňský rok, zejména u společenství vlastníků jednotek,“ podotkl Hábl.

Podle Daniela Šmejkala z Poradny při finanční tísni se lidé zadlužují i kvůli vysokým nákladům na potraviny či dopravu. „U našich klientů vidíme celkový tlak na rozpočet, i když příspěvek státu na bydlení hodně pomohl. Pracovních míst je stále dostatek, klienti s nižší mzdou však mají hlouběji do kapsy,“ sdělil Právu Šmejkal.

Reálné příjmy Čechů kvůli vysoké inflaci už druhým rokem klesají. Podle pravidelného šetření společnosti PAQ Research pro Český rozhlas se podíl výdajů domácností za potraviny a bydlení od listopadu 2021 do konce letošního března výrazně zvýšil.

Průměrné domácnosti dávaly před rokem a půl za bydlení, což zahrnuje veškeré platby za energie, vodu, pravidelné poplatky, nájem či splátky hypotéky, 23 procent svých příjmů. V březnu to bylo 31 procent. Při započtení nákupu potravin stouply celkové výdaje ze 43 na 49 procent.

Řadě lidí tak nezbylo nic jiného než se zadlužit, někteří teď ale mají se splácením těchto závazků problémy. Zadlužení obyvatel vzrostlo v prvním čtvrtletí meziročně o další více než tři procenta na 101,8 miliardy korun. Spotřebitelských půjček si lidé vzali meziročně o 5,7 procenta více a dosáhly celkové výše 541,4 miliardy korun. Na bydlení to bylo o 2,8 procenta více, na celkových 72,8 miliardy Kč.

Průměrná částka dlouhodobého dluhu dosáhla ke konci března 2,4 milionu Kč na osobu a zvýšila se meziročně o 5,6 procenta.

„V případě, že se člověk dostane do problémů se splácením půjčky, radíme, aby ihned kontaktoval poskytovatele úvěru. Pokud se neopozdí s platbou a hledá aktivně řešení, existuje více možností, jak mu pomoci,“ sdělil Právu ombudsman klientů Home Credit Miroslav Zborovský.

„Jednou z možností je konsolidace, pokud má více úvěrů. Nejhorší je nereagovat, dluh nikdy nezmizí, časem se naopak zvětší. Nabízíme také kontakt na neziskové organizace, kde mu poradí,“ dodal.

Jednat včas s věřitelem radí i Daniel Šmejkal. V případě potíží se splácením totiž podle něj hrozí právě prodlení, nárůst dluhů a dluhová spirála, kdy se dlužníci pokoušejí splácet své závazky dalšími půjčkami, většinou s horšími podmínkami.

Člověk by se měl podle expertů na problematiku zadlužování vždy dobře rozmyslet, zda půjčku skutečně potřebuje, zda neexistují jiné možnosti řešení situace.

„Začněte vytvořením rodinného rozpočtu. Kromě běžných příjmů a výdajů je dobré se zamyslet, kolik máte běžných a spořicích účtů a půjček, jaké máte pravidelné výdaje, za co utrácíte nejvíce, jaké máte pravidelné příjmy, které z nich jsou zaručené každý měsíc a zda máte rezervu na mimořádné výdaje,“ radí Zborovský.

„Pokud byste si chtěli v budoucnu brát půjčku, je pro vás důležité zjistit, zda po odečtení všech výdajů vám z příjmu zbyde dost na pokrytí měsíční splátky a ještě i nějaká rezerva,“ dodal.