Článek
Kreditní karta je vlastně jeden z typů úvěru. Finanční společnost vám schválí určitý úvěrový rámec (částku, kterou vám půjčí a kterou můžete pravidelně využívat), založí ke kartě účet a vy používáním karty čerpáte peníze banky.
Pokud umíte s kreditkou správně zacházet, tzn., že s ní pouze bezhotovostně platíte v obchodech či na internetu, rozhodně jejím prostřednictvím nevybíráte peníze z bankomatu, a zároveň dlužnou částku splatíte ještě v bezúročném období (trvá zhruba 20–55 dní), je výhodné ji mít v peněžence. Navíc mnohé banky aktivní držitele kreditek různými způsoby odměňují.
Platíte i za kreditku v šuplíku
Jestliže si ale kreditní kartu sjednáte jen jako pojistku, kdyby náhodou někdy došly finance, a vy jste rychle potřebovali „založit”, děláte chybu. I za nepoužívanou kreditní kartu totiž musíte hradit pravidelné poplatky.
„Před několika lety jsem si zřídila kreditku s úvěrovým rámcem 10 tisíc korun. Čas od času jsem ji použila, ale pak jsem ji dlouhou dobu jen nosila v peněžence. Když před několika lety skončila její platnost a banka mi napsala, že nová na mě čeká na pobočce, ani jsem si pro ni nedošla. Jenže nedávno jsem zjistila, že mě to každý měsíc přijde na 20 korun. Za těch pár let, co jsem kartou neplatila, mně banka strhla už několik set korun,” svěřila se Právu paní Jana z Prahy.
| Počet karet, které nebyly v uplynulých 12 měsících ani jednou použity, činil v loňském roce 588 tisíc. Jde o 32 procent ze všech kreditních karet evidovaných v České republice. Vyplývá to ze statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. |
Banky, ale i nebankovní instituce, které kreditky klientům nabízejí, mají v nabídce široké spektrum různých typů kreditních karet, za něž si ve valné většině případů účtují i pravidelné měsíční poplatky.
Za nejlevnější kreditky pak zaplatíte každý měsíc jen pár desítek korun (např. ČSOB za kreditní kartu Standard účtuje 20 korun či mBank za mKreditku 29 korun), za ty nejdražší i několik stovek (například u ČSOB za kreditní kartu Premium 450 korun v případě, že klient nesplní podmínky pro službu Premium, u Raiffeisenbank za ČSA kreditní kartu 199 korun či u UniCredit Bank za Visa Gold 120 korun). Z ročního rozpočtu vám však poplatky ukrojí stovky až tisíce korun.
Bez poplatků je ale například kreditní karta Easy u Raiffeisenbank či kreditky u Sberbank. „Žádné měsíční ani roční poplatky za vedení kreditní karty nebo kreditního účtu si neúčtujeme,” uvedla pro Právo Hana Drápalová ze Sberbank.
Poplatkům se můžete vyhnout
Banky to mají chytře vymyšleno, když kreditní kartu aktivně používáte, poplatky po vás ve valné většině případů chtít nebudou. Musíte ale každý měsíc jejím prostřednictvím zaplatit i několik tisíc korun.
Například Česká spořitelna vám odpustí 50 korun, když v daném účetním období zaplatíte alespoň tři tisíce korun. U Komerční banky nebudete muset uhradit poplatek 59 korun, pokud bezhotovostní platba kreditkou v daném měsíci překročí tři tisíce korun. Stejně tak u mBank klient nemusí platit měsíční poplatek 59 korun, když uhradí kreditkou v daném měsíci čtyři tisíce korun.
U některých institucí ale poplatek hradíte bez ohledu na to, zda kreditku používáte, či nikoliv. Vybírá ho například UniCredit Bank (40 nebo 120 korun měsíčně podle typu kreditky) či Home Credit (59 korun měsíčně).
Banky vám kreditku samy nepošlou
Banky klientům samy od sebe kreditní karty neposílají. Dříve jste se s tím mohli setkat u některých nebankovních institucí, ty totiž klientům, kteří u nich využili splátkový prodej, posílaly neaktivované kreditní karty. Pokud je chtěl klient používat, musel je nejdřív buď v bankomatu, nebo prostřednictvím telefonátu na zákaznickou linku aktivovat.
„U některých typů smluv můžeme klientovi zaslat kartu jako nabídku, zda ji chce využívat. Tyto karty jsou vždy neaktivní. Aktivaci může provést pouze klient, není tedy možné její případné zneužití. Jakékoliv poplatky s kartou vznikají až po její aktivaci. Do té doby může ležet v šuplíku a nic se za ni neplatí,” doplnila pro Právo Zuzana Bienvenu z Home Credit.
I přesto, že zájem o kreditku musí klient ve většině případů projevit sám a v bance o ni zažádat, mnohé instituce na klienty vyvíjejí značný nátlak. „Pomalu každý měsíc mně z mé banky volají s nabídkou, která se podle nich nedá odmítnout. Vnucují mi kreditní kartu, a když se ohradím, že ji nechci, diví se, že tak výhodnou nabídku odmítám,” svěřil se Právu padesátiletý Martin.
