Článek
V obávaném negativním registru dlužníků Solus, který provozují velcí dodavatelé zboží a služeb, má závazek po lhůtě splatnosti stále 7,4 procenta dospělých občanů ČR. Meziročně je to úbytek o přibližně půl procenta.
Celorepublikový pohled vypadá dobře, horší je to už v krajích. Jsou mezi nimi obrovské rozdíly.
Pozitivní ovšem je, že největší úbytek neplatičů je v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde jich je ovšem historicky největší koncentrace.
Ústecko: dvakrát více než průměr
I přes pokles je podíl neplatičů v Ústeckém kraji proti celorepublikovému průměru stále téměř dvojnásobný. Značné rozdíly jsou i mezi menšími celky. Například v obci Bečov v okrese Most má v Solusu zapsaný dluh po splatnosti 38 procent dospělých obyvatel obce, jsou ale vesnice a městečka, kde není u žádného z občanů v registru záznam. V celém Česku má na krku více exekucí na 650 tisíc osob.
To je obrovské číslo z domácího pohledu, ale evropský náhled optikou bank na ČR až tak špatně nevychází. Nevidí druhotnou platební neschopnost, kdy lidé si dluží mezi sebou, kdy živnostník nedostane zaplaceno za práci, nebo naopak mu domácnost zaplatí a on od práce uteče.
Nevidí pohledávky mezi nájemníky a majiteli domů, dluhy mezi sousedy v bytových družstvech a SVJ.
Banky zatím hlásí spokojenost
I tak je zpráva České bankovní asociace (ČBA) povzbuzující, a to i z toho důvodu, že statisíce lidí sice statisticky nefigurují mezi neplatiči, ale kvůli hypotékám balancují měsíc co měsíc na finanční hraně, že jim to vychází jen tak tak.
„Podíl problémových úvěrů v českém úvěrovém portfoliu činil 2,5 procenta, zatímco průměr EU byl více než dvojnásobný (5,1 procenta). Nižší podíl problémových úvěrů v celém portfoliu mělo oproti Česku v závěru roku 2016 pouze pět evropských zemí: Švédsko, Lucembursko, Estonsko, Finsko a Velká Británie,“ uvedla ČBA.
Stejný podíl nesplácených úvěrů jako ČR má například Německo a Nizozemsko. Jen pro ilustraci: Řekové mají tento podíl 45procentní.
Objem problémových úvěrů na jednoho obyvatele ve výši dvou tisíc eur (zhruba 54 tisíc korun) byl v Česku dokonce desetinásobně nižší než evropský průměr.
Hypotéky na hraně
Pokud se ale hypotéky zdraží k hranici pěti procent, což bylo léta běžné, může to vyváženost zvrátit.
„Návrat k normálním úrokovým sazbám hypoték zvýší splátku o tři tisíce a více, to bude pro hodně lidí likvidační. Nedokážou hypotéky splácet a budou muset nemovitost, kterou koupili, prodat, nejspíše hodně pod cenou. To dále vytvoří tlak na pokles cen nemovitostí na trhu,“ předpokládá Vladimír Bruna z Golden Gate, jenž působí v investičním klubu, který se v Praze na tuto situaci připravuje.
Rovněž data z registru klientských bankovních a nebankovních informací společnosti CRIF jsou zatím vesměs pozitivní, kdy podíl úvěrů v selhání již několik let po sobě klesá, hlavně u hypoték.
Lehce utahují šrouby
Varující je ale vzestup hlavně menších závazků po splatnosti u mladých lidí od patnácti do čtyřiadvaceti let.
Podmínky pro hypotéky se proto zpřísňují. „Po téměř půlroční platnosti zákona o spotřebitelském úvěru přicházejí průběžně další zpřísňující doporučení pro poskytování hypoték. Od dubna 2017 musí mít 85 procent nových zájemců o úvěr naspořeno minimálně 20 procent vlastních peněz s tím, že pouhým 15 procentům nových žadatelů bude poskytnuta osmdesáti- až devadesátiprocentní hypotéka,“ shrnula ČBA.
