Článek
Rakovina je pro Čechy zdaleka nejobávanější nemocí, v aktuálním průzkumu agentury Ipsos pro Pojišťovnu České spořitelny (PČS) ji na první příčku pomyslného žebříčku obávaných vážných nemocí zařadilo sedm z deseti oslovených. Češi mají dále též strach z Alzheimerovy choroby a stařecké demence (44 procent) či z mozkové příhody (43 procent).
Až polovina Čechů si připouští možnost, že by mohla rakovinou onemocnět. Realita jim bohužel dává za pravdu, podle statistik každý třetí obyvatel České republiky v průběhu svého života rakovinou onemocní a každý čtvrtý na ni zemře.
Finanční tlak nemoc zhoršuje
Rakovina, ale i další z vážných onemocnění mnohdy představují pro nemocného a jeho rodinu kromě stresu z nemoci i výrazné zhoršení finanční situace. Jak již naznačil loňský průzkum PČS, léčba rakoviny trvá většinou 17 měsíců a každý měsíc ukrojí z rodinného rozpočtu nejčastěji osm tisíc korun.
Onkologičtí pacienti pak často řeší právě chybějící peníze, což velmi negativně ovlivňuje i jejich léčbu. Potvrzuje to i psychoonkoložka Laura Janáčková: „Kromě překonávání zdravotních těžkostí a vedlejších účinků léčby pacienti často řeší též další související problémy a starosti v oblasti vztahové, sociální i finanční. Se strachem ze závislosti na svém okolí se setkává více méně každý nemocný. Tento strach samozřejmě souvisí i s finanční závislostí.“
Zároveň dodala, že ve své ordinaci se často setkává s muži i ženami, kterým nemoc výrazně snížila životní standard. Finanční tlak a s tím související stres pak podle jejích zkušeností zhoršují psychické i zdravotní prožívání nemoci.
Záložní plán chybí
Průzkum sice ukázal, že Češi si jsou dobře vědomi finančních rizik, která s sebou onemocnění přináší, ovšem záložní plán pro takovou situaci nemají. Poradit by si podle vlastních slov nedokázaly více než dvě pětiny oslovených.
Desetina Čechů by problém řešila půjčkou od rodiny nebo známých. Dalších osm procent lidí by peníze sehnalo jiným způsobem – například prodejem majetku, brigádou nebo by se obrátili na charitativní organizace.
Výpadek příjmů a další náklady, které zdravotní pojišťovna nehradí, by z vlastních úspor dokázal pokrýt jen každý osmý oslovený a pouze každý pátý má pro tyto případy v rámci svého životního pojištění sjednáno pojištění vážných nemocí.
Riziko vážných nemocí Češi často podceňují
Interní data pojišťoven ukazují na jeden velký paradox. Češi, ač se vážných nemocí a zhoršení finanční situace s nimi související obávají, pojištění proti tomuto riziku si sjednává jen menší část klientů.
„Aktuálně jen třetina klientů má v rámci životního pojištění sjednáno i pojištění vážných nemocí,“ uvedl Petr Procházka z PČS. Podobný údaj eviduje například i Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP), kde má v rámci životního pojištění sjednané pojištění vážných nemocí 35 procent klientů. U pojišťovny Kooperativa si tento druh pojištění sjednaly dvě pětiny klientů.
Pochopitelně velmi důležitá je i výše pojistné částky, například v PČS je dlouhodobě v průměru pouze 100 tisíc korun, což je podle odborníků například pro sedmnáctiměsíční léčbu naprosto nedostatečné. „Doporučujeme ji nastavit minimálně na dvojnásobek ročního příjmu, což je stěžejní hlavně u živitelů rodin,“ doplnil Procházka.
V Kooperativě se pak výše pojistné částky pohybuje kolem 250 tisíc korun, v ČPP je v průměru 291 tisíc korun.
Děti ano, sebe ne
Další chybou, které se někteří klienti dopouštějí, je to, že místo aby si na vážná onemocnění pojistili především sami sebe, sjednají pojistky svým dětem. Přitom u dospělých jsou rizika onemocnění mnohem vyšší než u dětí, navíc rodina je závislá na jejich příjmu, který vypadne, když onemocní.
Například v ČPP má pojištění vážných onemocnění sjednáno v rámci životního pojištění 75 procent dětí, u PČS je to 70 procent dětí, což je proti třetině dospělých výrazný nepoměr.
Impulzem je až osobní zkušenost s nemocí
Průzkum také ukázal, že čtvrtina Čechů by se pro případ vážných nemocí pojistila až v situaci, kdy by se s ní setkali ve svém blízkém okolí. Každý pátý člověk by do pojišťovny zašel dokonce až tehdy, kdyby sám onemocněl.
To je však, jak zástupci pojišťoven upozorňují, pozdě. „Na již projevené nemoci se pojištění nevztahuje,“ doplnil Procházka.
„Zdravý člověk většinou na nemoci nemyslí, o prevenci se začne zajímat, až když onemocní někdo z jeho okolí. Často se zdá, že závažná nemoc se nás netýká, jako bychom byli nedotknutelní. Nádorové onemocnění pak představuje nadlimitní psychickou zátěž, která člověka ochromí,“ doplnila Janáčková.
Až třetina Čechů stále spoléhá na veřejné zdravotní pojištění. Lidé se mylně domnívají, že pokryje veškeré finanční náklady spojené s vážnou nemocí včetně výpadku příjmu. „Mnozí si myslí, že běžné zdravotní pojištění v nemoci člověka bude stačit, neuvědomují si, že běžný každodenní život v tomto pojištění není zahrnutý,“ upozornila Janáčková.
Pojištění pro případ závažných onemocnění dospělých má v současné době v nabídce naprostá většina pojišťoven. Zajišťuje klientům finanční pomoc, pokud je postihne některé ze závažných onemocnění, jako jsou například infarkt myokardu, rakovina, náhlá cévní mozková příhoda, totální ledvinové selhání, roztroušená skleróza, demence včetně Alzheimerovy choroby, Parkinsonova nemoc, Crohnova choroba a další.
