Někteří advokáti se snaží z lidí tahat peníze - jak spočítat jejich odměnu

Není to však zrovna snadná metoda a hlavně v ní hraje roli několik „ale“, jak už tomu v právu bývá. Přinášíme vysvětlení nejdůležitějších souvislostí, z čeho se peníze pro advokáta odvíjí.

Především je třeba mít na paměti, že ani výhra u soudu neznamená, že dostanete pokryté veškeré náklady za advokáta, respektive všechny právní služby.

Advokátem se může stát právník, který vykoná tříletou praxi advokátního koncipienta u advokáta a poté složí závěrečné advokátní zkoušky. Jeho odměna se určuje na základě advokátního tarifu a advokátního paušálu.

Advokátní tarif se oficiálně nazývá „vyhláška ministerstva spravedlnosti č.177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb„ a je alfou a omegou při určování odměn advokáta.

„Tarif již v prvopočátku určuje, že odměna advokáta může být smluvní nebo mimosmluvní – to je zcela zásadní. Advokátní tarif preferuje odměnu smluvní, což znamená, že advokát si s klientem dohodne odměnu za svoji práci,“ vysvětluje advokát František Koranda, jenž se specializuje na vleklé spory týkající se například nájemních vztahů a rozvodů.

Smluvní odměna je libovolná, zákon o cenách se na ni nevztahuje, současně je ale smluvní odměna posuzována z pohledu profesionální advokátní etiky, a to z hlediska přiměřenosti.

Ta se posuzuje jednak podle objektivních skutečností, tedy hodnoty věci a složitosti, a jednak podle subjektivních skutečností. Smluvní odměna tedy není bezbřehá a navíc, podle advokátního tarifu se advokát musí snažit o finančně nejefektivnější řešení sporu.

„Smluvní odměna se může sjednat i například jako hodinová sazba, podíl na hodnotě věci, nikdy by ovšem advokát neměl porušit zásadu poctivého obchodního styku,“ zdůraznil Koranda.

Druhá část advokátního tarifu upravuje odměnu mimosmluvní, tj. odměnu, kterou advokát dostane, respektive kterou může účtovat v případě, že nedošlo mezi ním a klientem k dohodnuté výši smluvní odměny. A také v situaci, že se počítá odměna pro advokáta, který byl pro toho kterého klienta ustanoven soudem (ex offo).

Tato odměna je stanovena za tzv.úkon právní služby, respektive podle vyhlášky se vypočítá částka z tarifní hodnoty (zpravidla hodnoty věci), která příslušní advokátovi za každý úkon právní služby, které byly advokátem provedeny.

„V praktickém životě ovšem dochází k tomu, že advokát uzavře s klientem smlouvu, ve které se ujedná, že odměna se řídí advokátním tarifem určenými sazbami pro mimosmluvní odměnu,“ dodal Koranda. Samozřejmě je podle něho nutné rozlišovat občanskoprávní a trestní řízení.

Úkony právní pomoci jsou: Přijetí věci, seznámení se s případem, případné jednání s protistranou před podáním žaloby, podání žaloby, případně sepsání odvolání, jednání před soudem, jednání před odvolacím soudem.

Například v řízení občanskoprávním, pokud se soudíte o 500 korun, činí odměna advokáta podle advokátního tarifu 300 korun plus režijní paušál 300 korun - náhrada hotových výdajů (poštovné, místní hovorné a přepravné). Navíc se připočítává ke každému úkonu právní služby, jde stále o 300 korun + 20 % DPH. Takže odměna advokáta za jeden úkon činí 720 korun.

„Pokud se ale soudíte o deset tisíc korun, je odměna advokáta 1500 + 300 + 20% DPH = 2 160 Kč. Lze tedy říci, že v případě sporů o menší částky odměna advokáta téměř vždy přesáhne žalovanou částku,“ zdůraznil Koranda.

Důležité ovšem je, že při jednání u soudu je za úkon považována účast, nepřesahující dvě hodiny; jestliže jednání přesáhne dvě hodiny, jde o další úkon.

Dále je podstatné, že tato odměna platí, jak pro soudní spory, tak pro všechny ostatní úkony advokáta, které nemusí být před soudem, což je poměrně velká oblast právní pomoci (konzultace, jednání, porady, sepsání smluv apod).

„V minulosti se stávalo, že malá část advokátů měla tendenci natahovat řízení a zvyšovat počet úkonů, a tedy navyšovat odměnu, kterou dílem požadovali od poraženého ve sporu, dílem od klienta,“ připomněl Koranda.

Této praxi zabránil tzv.advokátní paušál – druhý významný činitel při odměňování advokátů /vedle advokátního tarifu/, což je „vyhláška ministerstva spravedlnosti č.484/2000 Sb.,kterou se stanoví výše odměny za zastupování účastníka advokátem při rozhodování o náhradě nákladů řízení v občanském soudním řízení.

Advokátní paušál stanoví jednoznačně výši odměny pro advokáta v případě, že jde o soudní spor a soud má přiznat vítězi sporu odměnu nákladů právního zastoupení, tj. náklady na advokáta, které platí poražený ve sporu.

„Při rozhodování soudu o odměně advokáta tedy vůbec nezáleží na tom, zda si advokát s klientem odměnu smluvil či zda byl uplatněn advokátní tarif dle úkonů, ale soud rozhodne, že poražený zaplatí vítězi náklady advokáta podle tabulky, která je v této vyhlášce uvedena,“ vysvětlil Koranda.

Takže v případě že se soudím o částku ve výši 10 tisíc korun, soud přizná vítězi sporu nárok na devět tisíc korun plus 300 korun za každý úkon, tedy při výše zmíněných osmi úkonech částku ve výši 11 400 korun (9 000 + 8x300).

Klient tedy ve sporu o deset tisíc korun, při osmi úkonech, zaplatil advokátovi podle advokátního tarifu celkem 14 400 korun ( 8 x 1500 + 8 x 300), ale soud mu přizná jen 11 400 korun, takže klient nedostane zpět všechny náklady, které advokátovi zaplatil.

Obě tyto částky se ještě zvyšují o případné hotové náklady (např. cestovní výdaje, náhrada za promeškaný čas) a 20 % DPH.

„Záležitost výše popisovaná má samozřejmě více detailů, nemusí jít o spory o peníze, ale například o ochranu osobnosti, o sousedské spory, i na tyto případy ovšem advokátní tarif a paušál pamatují tabulkami s oceněním odměn. Advokát navyšuje svou odměnu například o čas, strávený na cestě k soudu , o jízdné, stravné,“ upřesnil Koranda.