Článek
Vyplývá to ze struktury mezd, kterou aktuálně zveřejnil Český statistický úřad. Podle ní měli loni nejvyšší průměrný hrubý měsíční příjem lidé mezi čtyřiceti a čtyřiceti čtyřmi roky, a to 48 994 korun.
Hned po nich následovali se 48 573 korunami ti, kterým bylo pětatřicet až devětatřicet let. Poté průměrný příjem klesá, až na 44 384 korun, které mají lidé před šedesátkou.
Po ní opět příjmy mírně rostou, což je dáno tím, že v práci většinou stále ještě zůstávají lidé na vyšších pozicích, zatímco ti v náročnějších povoláních míří častěji do předčasné penze.
Představenstvo ČEZ si loni vydělalo 135 milionů Kč, šéf Beneš dostal 35 milionů
Ekonomové a personalisté příjmovou převahu třicátníků a čtyřicátníků přisuzují několika faktorům.
„Je to střed kariéry, kdy většina lidí dosahuje nejvyšších pozic, protože za sebou už mají dostatek praxe a dokážou si vyjednat dobré podmínky,“ řekl Martin Jánský, generální ředitel personální společnosti Randstad Česká republika.
Anketa
„Později už třeba preferují klidnější, ne tak exponované pozice, proto tolik netlačí na mzdové podmínky,“ dodal.
Padesátníci se také z obav o práci bojí o vyšší peníze požádat. Dalším důvodem podle Jánského může být i to, že je v tomto věku poměrně silná generace, takže je mezi ní i poměrně velký počet lidí s vysokými příjmy.
Dvacátníci většinou ještě nemají dostatečnou praxi, padesátníci už ji mají, ale zase před sebou nevidí tak dlouhou perspektivu
Podobné důvody vidí i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
„Je to životní období, kdy máte už dostatek zkušeností, ale zároveň i velkou perspektivu. Třeba dvacátníci většinou ještě nemají dostatečnou praxi, padesátníci už ji mají, ale zase před sebou nevidí tak dlouhou perspektivu,“ uvedl.
Vliv mateřství
Data statistického úřadu ukázala ještě další věci. Například znevýhodnění žen, které mají průměrně o devět tisíc nižší příjmy než muži. Nejvyšší mzdy pak mají mezi třiceti a třiceti čtyřmi roky, 42 039 korun, a pak až mezi čtyřiceti a čtyřiceti čtyřmi, 42 604 Kč.
V době mezi těmito dvěma obdobími jim klesají. Po 65 letech pak mají o něco vyšší průměr než ve třiceti či čtyřiceti, ale tam je to zkreslené tím, že většinou pracují jen ty ve výše příjmových profesích, ostatní jsou v penzi.
Při návratu z rodičovské zaměstnavatelé často tlačí ženy k tomu, aby přijaly pozici, která neodpovídá té, z níž před porodem odcházely.
Podle Jánského je důvodem dočasného poklesu po 34. roku věku a obecně i nižších mezd to, že zůstávají doma s dětmi častěji než jejich mužské protějšky.
„Při návratu z rodičovské je zaměstnavatelé často tlačí k tomu, aby přijaly pozici, která neodpovídá té, z níž před porodem odcházely. Podstatná část žen pak přijme místo s nižší kvalifikací nebo se stejnou kvalifikací, ale horšími podmínkami,“ konstatoval.
Ženy tak podle něj dělají v kariéře krok zpět.
Průměrné příjmy podle věku (v Kč) | |||
---|---|---|---|
Celkem | Muži | Ženy | |
do 19 let | 29 576 | 30 732 | 27 752 |
od 20 do 24 let | 34 330 | 35 623 | 32 527 |
od 25 do 29 let | 41 520 | 43 096 | 39 338 |
od 30 do 34 let | 46 944 | 49 861 | 42 039 |
od 35 do 39 let | 48 573 | 53 251 | 41 854 |
od 40 do 44 let | 48 994 | 54 741 | 42 604 |
od 45 do 49 let | 47 767 | 53 728 | 41 887 |
od 50 do 54 let | 46 303 | 51 812 | 40 981 |
od 55 do 59 let | 44 384 | 48 372 | 40 589 |
od 60 do 64 let | 44 578 | 46 577 | 42 186 |
od 65 a více let | 45 892 | 47 481 | 43 368 |
Celkem | 45 927 | 50 010 | 41 139 |
Zdroj: Český statistický úřad |
„Do jejich příjmů vstupuje mateřská a rodičovská. Ale obecně mají na pracovním trhu horší pozici. Když jdou na pohovor v sedmadvaceti, automaticky se očekává, že půjdou na mateřskou,“ dodal Hradil.
Dalším důvodem nižšího příjmu žen je podle něj to, že mají jinou strukturu povolání. Častěji jsou na hůře hodnocených pozicích. „Určitou roli samozřejmě může hrát i jistá genderová preference, kdy jsou muži lépe hodnoceni, protože jsou muži,“ dodal Hradil.