Nejvíce se lidé bojí o zdraví a majetek, nejméně o střechu nad hlavou, ukazuje Index bezpečí

Na dalších pozicích se seřadilo odcizení majetku u 48 procent Čechů, značná finanční újma u 40 procent, ztráta pravidelného příjmu u 38 procent a ztráta bydlení u 23 procent.

„Index bezpečí je sonda do české populace, která nám ukazuje, z čeho mají lidé obavu, jak se proti hrozbám chrání a do jaké míry to má vliv na jejich osobní život,“ uvedl generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jiří Střelický.

Dodal, že s rostoucím příjmem vnímají lidé své bezpečí jako vyšší. Ti, kdo berou více než 50 tisíc korun měsíčně, mají pocit bezpečí nejvyšší. Většinu nešťastných událostí považují za pravděpodobnější lidé s nižšími příjmy či bez maturitního vzdělání.

Paradoxně nejmenší obavy mají všechny příjmové skupiny ze ztráty bydlení. U lidí s čistým příjmem do deseti tisíc korun budí největší strach právě ztráta pravidelného příjmu, ti, kdo berou nad 50 tisíc korun, se bojí poškození zdraví.

„Nejvyšší celkový index bezpečí byl naměřen u lidí ve věku nad 55 let, s osobním příjmem nad 30 tisíc korun, s vysokoškolským vzděláním, žijících ve dvoučlenné domácnosti v Královehradeckém či Libereckém kraji,“ uvedl Střelický.

Nejméně bezpečně se pak cítí lidé do 40 let, s osobním příjmem pod 20 tisíc korun, se základním vzděláním, bydlících s rodiči či s dítětem bez partnera nebo partnerky ve Zlínském či Plzeňském kraji.

Co se detailních rizik týče, jako nejpravděpodobnější vnímají lidé úraz, ze 67 procent. Šest z deseti dotázaných vnímá jako pravděpodobnou vážnou nemoc s následky, následuje dopravní nehoda s 58 procenty, živelní katastrofa se 49 procenty. Stejně pravděpodobné je podle lidí napadení soukromí prostřednictvím internetu.

Jako nejméně možnou naopak Češi vnímají ztrátu zaměstnání, 32 procent, škody a úrazy vzniklé při cestách do zahraničí, 34 procent, a krádež auta, 40 procent. Nutné je rovněž říci, že jsou určitá rizika, jež považují za pravděpodobnější spíše mladí lidé. Jsou to například ztráta zaměstnání, ztráta peněz přes internet či škody a úrazy při cestování. Jiná rizika naopak více očekávají senioři, například vážnou nemoc, živelní katastrofu či vykradení bytu.

„Zde je velmi zajímavé, jak na tato vnímání populace odpovídají naše čísla. Zatímco podle průzkumu vnímá vážnou nemoc s následky jako druhou nejpravděpodobnější událost, naše statistiky ukazují, že z hlediska míry pravděpodobnosti byla tato situace až na devátém místě,“ doplnil Střelický.

Podle statistik jeho pojišťovny lidem nejčastěji hrozí dopravní nehoda, úraz, náhrada škody, kterou sami způsobí druhým, živelní katastrofa zapříčiněná vodou, větrem či ohněm, a škody a úrazy při cestách do zahraničí. Vykradení bytu, domu či auta nebo krádež vozu jsou až na spodních příčkách.

Jednou z možností, jak hrozbám či rizikům čelit nebo alespoň mírnit jejich následky, je pojištění. Tři z deseti respondentů odpověděli, že se na něj vůbec nespoléhají, protože si člověk musí poradit sám. Stejný počet dotázaných uvedl, že má pojištěný pouze majetek, a 15 procent odpovědělo, že má kryté pouze zdravotní záležitosti

Zbylá čtvrtina Čechů odpověděla, že se na pojištění spoléhá v každé situaci a že věří, že mu v případě potřeby pomůže.

V případě pojištění jednotlivých rizik vede opět majetek. Největším strašákem, kvůli kterému lidé chodí do pojišťovacích domů, je živelní katastrofa v podobě ohně, větru nebo požáru. Proti nim se chrání 61 procent respondentů. Jen o dva procentní body zaostává vykradení domu a bytu a také dopravní nehoda.

Prvním životním pojištěním, které se v žebříčku objevilo, je úraz na čtvrtém místě, jež si smlouvou s pojišťovnou jistí 55 procent dotázaných. Na chvostu žebříčku pojištění jednotlivých rizik u ČSOB Pojišťovny skončila ztráta zaměstnání, 19 procent, napadení soukromí přes internet, 26 procent, a odcizení peněz přes internet, 31 procent.