Nejčastější chyby, které dělají podnikatelé při žádosti o úvěr

„Objem nových firemních úvěrů loni rostl přímo úměrně optimismu firemních klientů, s nímž očekávali pokles sazeb centrální banky,“ řekl Filip Hrubý z České spořitelny. Nižší sazby České národní banky totiž znamenají i nižší sazby úvěrů u komerčních bank.

Portfolio firemních úvěrů České spořitelny přesáhlo objem 367 miliard korun a meziročně zaznamenalo takřka sedmiprocentní růst.

„Poskytnuté úvěry jsou v porovnání s rokem 2022 na podobné úrovni,“ uvedla pak Michaela Průchová z ČSOB s tím, že polovina nových úvěrů směřovala do investic.

Přesto se na řadu podnikatelů kvůli chybám v žádostech nedostalo. „Třeba volí nevhodný typ financování, například na investici si vezmou provozní úvěr,“ prozradila Průchová.

Firmy si podle ní také často neuvědomují, že v žádosti uvedou údaje za daný rok, kdy šetří na výdajích, ale banka vychází z daňového přiznání za předchozí rok. To jí pak poskytuje informace o tom, kolik je dotyčná firma nebo podnikatel schopen splácet.

U spořitelního družstva NEY loni vzrostl objem půjček pro malé a střední podnikatele o více než dvě třetiny a průměrná výše úvěru se pohybovala okolo dvaceti milionů.

Podle šéfa družstva Lukáše Hartla přitom podnikatelé při žádostech dělají chyby v několika oblastech. Je to například nedostatečné zajištění úvěru.

Při hodnocení úvěruschopnosti potenciálního klienta se totiž podle něj banky vždy rozhodují na základě dostatečného cash flow. Pomůže proto i zajištění třeba nemovitostí.

„Někteří podnikatelé se domnívají, že úvěr mohou zajistit až sty procenty hodnoty zástavy. Ve skutečnosti však hovoříme spíše o zhruba polovině hodnoty u bank a zhruba o sedmdesáti procentech u specializovaných nebankovních institucí,“ vysvětluje Hartl. Instituce nemohou za zástavu nabídnout celou hodnotu dané nemovitosti, protože musejí počítat s rizikem poklesu její ceny a také s náklady na její případný prodej.

Je také třeba si předem ověřit, zda nemovitost nemá právní vady. Jako zástavu samozřejmě nelze použít tu, která již v zástavě je nebo která je předmětem exekuce či soudního sporu. Využít však nelze ani nemovitost obtěžkanou věcným břemenem nebo předkupním právem.

Problémem ale bývá i nedostatek zkušeností při tvorbě byznys plánu či nedostatečná odbornost na řízení projektu. Dobrý nápad zkrátka pro start podnikání nestačí.

Podnikatelé musejí předem sestavit co nejpodrobnější byznys plán popisující, na čem bude jejich podnikání stát a jak by se mělo ideálně vyvíjet. Často přitom nevědí, odkud začít, co všechno by jejich projekt měl obsahovat nebo na jaká rizika si dát pozor.

Správný byznys plán by podle Hartla měl obsahovat jasně stanovené cíle podnikání, vysvětlení podnikatelské příležitosti, popis dodávaného výrobku či služby a finanční rozpočet, ale také předběžnou domluvu s potřebnými dodavateli a stanovení ceny výrobku. Měl by i co nejúžeji definovat, jaké budou mít výrobek nebo služba výhody oproti konkurenci, a proč by měly tím pádem na trhu uspět.

Ani individuální přístup a dostatečná podpora však neznamenají automaticky úspěch – zejména v případě, že začínající podnikatel nedisponuje dostatečnou odborností. Ta je přitom klíčovým předpokladem pro to, aby se projekt vydařil.

„Menší firmy či jednotlivci se často náhodně pouštějí do oblastí, s nimiž dosud neměli žádnou zkušenost. Jednoduše se jim naskytne zdánlivě zajímavá příležitost, tak se ji pokusí využít. Pokud ale nové oblasti nerozumí, nejsou schopni reagovat na problémy, které se v daném segmentu přirozeně vyskytují, a často si je ani neuvědomují,“ upozorňuje Lukáš Hartl.

I zkušenější žadatelé však někdy mohou udělat chybu a neuvědomit si, že si pro svůj obor například vybrali nevhodné prostředí. „Takovým případem může být třeba výstavba v záplavové zóně. Takový projekt je odsouzen k nezdaru a není možné jej financovat,“ vysvětluje Lukáš Hartl.

Nevhodně může působit i obor, který si podnikatelé pro svou výdělečnou činnost zvolí. Některé totiž banky vnímají negativně dlouhodobě. V Česku jde například o prodej rekreačních zbraní, například pro myslivost, případně o pěstování léčebného konopí. Tyto projekty můžou mít velmi dobře zpracovaný byznys plán či mít vynikající cash flow, ale stejně budou mít často smůlu. Podobné je to například i u takzvaných „špinavých“ projektů s vysokou produkcí emisí skleníkových plynů. A nemusí to být ani kvůli tomu, že by banka nechtěla přispět, ale proto, že musí dodržovat základy společenské odpovědnosti.

Existují samozřejmě i další okolnosti, které mohou poskytnutí úvěru značně zkomplikovat. Jednou z nich je třeba negativní záznam v úvěrových registrech. Z nich lze vyčíst například i pozdní platby dodavatelům a další prohřešky.

Stopku může vystavit i podnikatelská historie. Věřitelé si dnes velmi jednoduše dokážou dohledat, v jakých firmách působili žadatelé, kdo je konečným vlastníkem konkrétní firmy a další desítky informací. „Ukáže-li se, že měl podnikatel v minulosti potíže se splácením, jeho šance na získání dalšího úvěru značně klesá,“ dodal Hartl.