Článek
Nejprimitivnější způsob je ten, že si nechají zaplatit například deset tisíc za přípravu na osobní bankrot. A tím to skončí. Mnohem propracovanější je, když dlužníka systémovým hledáním lokalizují a podávají si ho pak jako kočka myš.
Cíleně brousí v katastru
To zažil i třicetiletý Josef P. z Plzeňského kraje. Případ bezbřehé drzosti lichvářů a na druhé straně neuvěřitelné jednoduchosti dlužníka Právu popsal plzeňský advokát František Koranda. Josef P. je zaměstnaný jako hlídač. Předtím ale nějakou dobu nepracoval. Vznikla mu povinnost platit si sociální a zdravotní pojištění.
Nečinil tak. Začal dostávat platební rozkazy, respektive výměry od sociálky. Vznikl mu dluh u operátora a měl malou půjčku. Suma sumárum dvanáct tisíc korun.
Vlastnil byt, u něhož byly v katastru nemovitostí zapsány exekuční plomby kvůli těmto dluhům. S náklady exekucí se už tyto závazky dostaly ke třiceti tisícům. „Do hry vstoupila společnost s ručením omezeným tvořená jedním společníkem, který je i jednatelem. Firma má jako předmět činnosti finanční služby, konsolidaci úvěrů, půjčky a samozřejmě ovládá informační technologie, jako je placený vstup do registru dlužníků, kde zjistí dlužníky například z onoho malého okresního města,“ napsal Právu Koranda.
600 tisíc na čtyři dny prý jen jako
Poté si placeným přístupem do katastru nemovitostí „finanční servis“ zjistí, jaký mají dlužníci nemovitý majetek. Zadají osobu a vyjede jim k tomu, jaký má kde byt, dům či pozemek. Tato možnost není volně veřejně přístupná. Pak se roztočí kolotoč, který se v jedné a té samé podobě opakuje po celé republice v tisících vydáních.
Jednatel firmy kontaktoval Josefa P. a slíbil mu řešení exekucí. Nabídl mu, že byt od něj odkoupí, uhradí za něj všechny závazky, a co zbyde, mu vrátí. Zdálo se to solidní. Navíc Josef P. bydlí většinou u družky.
Josefu P. se dostalo zpět z ceny bytu 850 tisíc korun pouhých 95 tisíc korun.
„Pak ale ještě Josef P. přistoupil na to, že mu jednatel finančního servisu půjčí 600 tisíc korun, ale prý že to ovšem bude jen ,jako‘ a že vše se vypořádá při koupi bytu,“ shrnuje mechanismus Koranda. Jednatel, ve skutečnosti vlastně lichvář, vypsal šek na 600 tisíc, Josef P. šel spořádaně do banky a šek vyinkasoval. S „finančním servisem“ podepsal smlouvu o půjčce, kde mu lichvářova firma půjčuje 600 tisíc korun na čtyři dny, přičemž za sjednání půjčky si firma účtuje 100 tisíc korun, plus dále smluvní pokutu za nedodržení splátky dluhu.
Poté oba navštívili exekutora (od ledna to bude muset být notář), kde se sepsal exekutorský zápis o uznání dluhu s doložkou vykonatelnosti – tedy po pěti dnech s již možnou exekucí na byt – a současně se podepisuje smlouva o převodu bytu z Josefa P. na lichvářovu společnost, kde je uvedena cena bytu 850 tisíc korun.
„Z ceny bytu byla stržena půjčka, úroky, odměna za sjednání půjčky, vypořádání exekucí, odměna za vypořádání exekucí, takže Josefu P. se dostalo zpět z ceny bytu 850 tisíc korun pouhých 95 tisíc korun,“ popisuje Koranda.
Toto vše bylo otázkou dopoledne. Až odpoledne se Josefu P. rozbřesklo. Najednou pochopil, že sice exekuce ve výši 12 tisíc korun jsou asi vyřešeny, byt ale už nemá a na dlani mu zůstalo 95 tisíc korun. Až pak se obrátil na advokáta.
„Papíry jsou perfektní a svým způsobem nenapadnutelné. Nicméně ona smlouva o půjčce, kterou firma ,finanční servis‘ poskytla Josefu P., by mohla u soudu být napadena jako lichvářská, ale je to s velmi nejistým výsledkem,“ dodal Koranda. Když chtěl od Josefa P. vysvětlení, proč se vrhl do takové zbytečné finanční sebevraždy, tak s ním „nebyla řeč, neboť byl úplně zpitomělý“.