Článek
„Mezi dlužníky se nachází pouze 4,53 procenta seniorů. Přitom právě senioři ve věkové kategorii 65 let a více jsou považováni za ekonomicky velmi ohroženou skupinu,“ řekla Právu mluvčí AIA Jana Tatýrková. I když procentuálně jsou podle tohoto průzkumu důchodci opatrní a nezadlužují se, v mlýnici především ze spotřebitelských půjček jsou jich z hlediska prostých počtů desetitisíce.
V Česku je totiž přes 1,5 procenta důchodců starších 65 let, a pakliže mají inkasní agentury ve své evidenci přes 4,5 procenta z nich, jedná se fakticky o více než 67 tisíc starobních důchodců-dlužníků. To je množství, které by zaplnilo přibližně dvě okresní města. V těchto propočtech přitom ještě nejsou zahrnuti ti důchodci, po nichž už vymáhají jejich dluhy soudní exekutoři. Inkasní agentury totiž představují teprve mimosoudní stupeň vymáhání pohledávek.
Senioři podle inkasních agentur dluží v průměru necelých dvacet tisíc korun, což je zhruba o 4200 korun více, než činí celková průměrná pohledávka Čechů u inkasních společností, zjištěná v letošním roce prostřednictvím průzkumu společnosti Ernst & Young.
Mladší dlužníci mají u inkasních agentur závazek v průměru přes patnáct tisíc korun. Dvacetitisícový dluh je ovšem pro důchodce již problém, protože průměrný důchod je necelých jedenáct tisíc. To znamená, že průměrná pohledávka za seniorem bývá přibližně ve výši dvou jeho měsíčních příjmů.
Banka je nechce, chodí za lichváři
Na druhou stranu u mladších ročníků je výše jejich dluhů často početným násobkem jejich příjmů, protože když nedostanou další půjčku v bance, jdou za nebankovními úvěrovými firmami a pak za lichváři a dostávají další a čím dál dražší půjčky.
„Dlužníci-senioři mají zároveň velkou vůli své závazky uhradit,“ potvrdil prezident Asociace inkasních agentur Vladimír Gazárek. To podle inkasních agentur neplatí pro zbytek populace. Na první upomínku od inkasních firem drtivá většina dlužníků vůbec nereaguje.
„Senioři jsou důvěřiví, nerozumějí moderním technologiím a často si plno věcí neumějí správně spočítat. Z průzkumu vyplynulo, že když už dluží, pak nejvíce dluží za telekomunikační služby a drobné bankovní produkty, jako jsou půjčka, úvěr nebo kreditní karta,“ dodala Tatýrková.