Na práci z domu bude nárok. Musí být důvod

Jedinou výjimkou budou vážné provozní důvody nebo to, že tomu bude bránit povaha vykonávané práce.

Například u prodavačů a prodavaček, dělníků a dělnic nebo jiných profesí, kde musí být zaměstnanec z pochopitelných důvodů přítomen na pracovišti.

Předpokládá to novela zákoníku práce, kterou poslalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) do připomínkového řízení. „Případné zamítnutí žádosti bude zaměstnavatel muset písemně odůvodnit. Rovněž bude povinen vyhovět písemné žádosti o obnovu původních pracovních podmínek, ledaže tomu brání vážné provozní důvody,“ uvedl k tomu Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva.

Pokud se prokáže, že zaměstnavatel žádosti nevyhověl i přesto, že mu v tom nic vážného nebránilo, bude mu hrozit pokuta až do výše 300 000 korun.

„S ohledem na značné rozšíření práce na dálku v posledních letech se upravují i podmínky pro výkon takové práce,“ upozornil Augusta.

Zaměstnavatel například bude muset se zaměstnancem uzavřít dohodu o práci na dálku v písemné formě.

V ní bude třeba specifikovat mimo jiné místo nebo místa výkonu práce na dálku, způsob komunikace firmy se zaměstnancem a způsoby přidělování práce a její kontroly, rozsah konané práce, bližší podmínky rozvržení pracovní doby a to, na jak dlouho se dohoda uzavírá.

Zaměstnavatel bude muset hradit i část nákladů, které s home officem souvisejí. Tyto výdaje ovšem nebudou smět být zahrnuty ve mzdě. „Dojde ke stanovení paušální částky zahrnující obvyklé náklady, například elektřinu,“ konstatoval Augusta. Tato částka je v zákoníku stanovena na 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. To při 160 odpracovaných hodinách měsíčně činí 448 korun.

„Protože v případě práce na dálku může mít zaměstnanec pocit izolace, ukládá se zaměstnavateli, aby přijal opatření, která této izolaci zabrání. Příkladem takového opatření je možnost zaměstnance setkávat se v rámci výkonu práce na pracovišti, případně na jiném stanoveném místě, se svými kolegy,“ píše se dále v důvodové zprávě k návrhu. To ale platí jen za předpokladu, že o to bude mít zaměstnanec zájem.

Pokud něco z toho firma poruší, může jí hrozit pokuta až milion korun.

Novela zákoníku přinese i další změny. „V oblasti uzavírání pracovních smluv to bude povinnost zaměstnavatele písemně informovat zaměstnance do sedmi dnů po uzavření pracovní smlouvy o tzv. vypočtených skutečnostech, jako je například délka dovolené, trvání a podmínkách zkušební doby, podmínkách rozvázání pracovního poměru, stanovené pracovní době apod.,“ konstatoval Augusta s tím, že to platí samozřejmě za předpokladu, že tyto informace už přímo neobsahuje pracovní smlouva.

Změny se budou týkat i lidí pracujících na dohodu o provedení práce či pracovní činnosti. Zaměstnavatel jim nově bude muset garantovat minimální doby odpočinků a vypracovat písemný rozvrh pracovní doby.

„Navrhuje se i přiznání veškerých překážek v práci a poskytování příplatku nebo náhradního volna za práci ve svátek, příplatku za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích,“ dodal Augusta.

Také se nově má zavést pro „dohodáře“ právo na dovolenou, které bude automaticky vznikat ze zákona při splnění stanovených podmínek.

Návrh ještě musí projít připomínkami a musí jej schválit vláda a zákonodárci. Začít platit by pak měl po vyhlášení ve Sbírce zákonů, což by mohlo být příští rok.