Na osobní bankrot dosáhne víc lidí

Experti na dluhovou problematiku očekávají, že do osobního bankrotu půjde víc dlužníků, jimž se poté podaří vymanit z dluhové pasti. Oproti původnímu návrhu, jak upozorňuje Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni, teď nebude pro dlužníky platit žádný strop s ohledem na výši jejich dluhů, takže do oddlužení budou moci vstoupit i nejvíce předlužení lidé.

Současná bariéra v podobě povinnosti dlužníka na začátku insolvence prokázat schopnost splatit alespoň 30 procent všech svých dluhů sice přestává platit, ale lidé, kteří ani po pěti letech oddlužení tuto hranici nesplní, budou vystaveni speciálnímu přezkumu soudu.

„Lze očekávat značný nárůst zájmu nejen o pomoc s oddlužením, ale i o informace a data, která se oddlužení týkají,“ je přesvědčen Hůle. Člověk v tísni proto v této souvislosti zprovoznil novou dluhovou help linku a mapu dluhových poraden. Institut prevence a řešení předlužení pak tento týden představil nový datový projekt Mapa osobních bankrotů, který kromě zajímavých dat varuje i před různými „šmejdy“, kteří využívají tíživé situace dlužníků.

„Stále ještě nejsou výjimkou částky v řádu desítek tisíc korun inkasované od již beztak zadlužených lidí ze strany oddlužovacích agentur. Navíc jim často poradí špatně nebo jim dají mylné informace,” zdůrazňuje insolvenční soudce Zdeněk Strnad.

„Mnohdy je nutí i lhát či zamlčovat podstatné informace, nepřiznávat vlastní majetek. Tím ale jejich situaci ještě víc ztěžují, zejména v jednání před soudem,” dodává.

Tzv. oddlužovací novela insolvenčního zákona přináší zejména pro dlužníky – fyzické osoby nepodnikatele, kteří navrhují jako způsob řešení úpadku oddlužení, tedy formu částečné úhrady svých dluhů, celou řadu změn.

Jak připomíná advokát Miroslav Hájek z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners, fakticky nadále existují čtyři varianty splnění oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty (to je v zásadě veškerý majetek dlužníka s výjimkami jako např. snubní prsten):

Tím je myšleno uhrazení alespoň odměny insolvenčního správce a hotové výdaje, pohledávek na výživné ze zákona a odměny za sepis insolvenčního návrhu. Dále musí být uhrazena i minimální částka odpovídající výši odměny insolvenčního správce, určená na uspokojení pohledávek ostatních věřitelů.

„K podřízeným pohledávkám se přihlíží pouze u varianty se splněním 100 %. Důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení je, pokud byl dlužník již dříve, tedy v posledních 10 letech před podáním návrhu, osvobozen, anebo pokud byl v posledních pěti letech návrh na oddlužení zamítnut, případně oddlužení zrušeno z důvodu, že dlužník sledoval nepoctivý záměr,“ říká Hájek.

U starobních a invalidních důchodců ve druhém nebo třetím stupni bude oddlužení splněno automaticky i tehdy, pokud nebylo oddlužení zrušeno do tří let od schválení oddlužení. Důležitou skutečností je, že nárok na starobní důchod musí vzniknout před schválením oddlužení, nikoli v jeho průběhu. „V odůvodněných případech je možno požádat o nižší než zákonem stanovenou splátku bez nutnosti splnit podmínku úhrady alespoň 50 procent přihlášených nezajištěných pohledávek,“ dodává Hájek.

Návrh na povolení oddlužení se podle něj zjednodušuje zejména po obsahové stránce – nově bude zapotřebí dodat přehled očekávaných příjmů pouze v době následujících 12 měsíců namísto dosavadních 5 let, přehled dosažených příjmů také za 12 měsíců nazpět, namísto dosavadních 3 let.

Zjednodušuje se i okruh příloh k návrhu na povolení oddlužení (dokládají se příjmy za 12 předchozích měsíců, seznam závazků už není zapotřebí), nově se však navíc požaduje čestné prohlášení dlužníka, že byl při sepisu insolvenčního návrhu poučen o svých povinnostech v insolvenčním řízení, že bude řádně přiznávat své příjmy, že bude řádně plnit podmínky oddlužení a vynaloží veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k maximálnímu uspokojení pohledávek. Lhůta pro přihlašování pohledávek věřitelů nyní činí i v případě oddlužení dva měsíce od vydání rozhodnutí o úpadku. Rozhodnutí o úpadku se již nedoručuje přihlášeným věřitelům.

„V oddlužení platí, že příslušenství a smluvní pokuty přirostlé k pohledávce před zahájením řízení, které přesahují výši jistiny, se považují za pohledávky podřízené, tj. uspokojují se pouze tehdy, pokud jsou uspokojeny veškeré ostatní pohledávky,“ vysvětluje Hájek.

Nově již nebude možné provést oddlužení pouze plněním splátkového kalendáře, vždy je součástí také zpeněžení majetkové podstaty dlužníka. „Neschválí-li schůze věřitelů jiný způsob, soud schválí plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Omezuje se možnost zpeněžení příbytku dlužníka na případy, kdy hodnota nemovitosti bude přesahovat stanovenou částku,“ doplňuje Hájek.

Soud také může dlužníkovi uložit povinnost využít služby odborného sociálního poradenství v rozsahu až 100 hodin. Služba se přitom má dlužníkovi poskytovat bez úhrady nákladů.

„Nově se též zavádí možnost přerušení plnění splátkového kalendáře z důležitých důvodů až na dobu jednoho roku. Soud také může prodloužit dobu splácení, pokud ani po pěti letech neshledá podmínky pro oddlužení za splněné,“ dodává Hájek.

Je-li dlužníkem fyzická osoba – podnikatel, hradí zálohovou částku na úhradu svých dluhů ve výši stanovené podle zisku předchozího účetního či zdaňovacího období.