Na důchod si spoří dvě třetiny Čechů. Často špatně

Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost OVB Allfinanz provedla agentura Ipsos. Podle něj si 63,6 procenta lidí ukládá peníze v klasickém penzijním připojištění. To má sice výhodu v tom, že lidé o své peníze nepřijdou, ale zase se jim příliš nezhodnotí. Maximálně si vydělají okolo inflace. Velice často ale dokonce hluboko pod ní.

Čtvrtina pak využívá doplňkové penzijní spoření, které umožňuje zvolit si i rizikovější varianty. Například dynamické fondy tak měly loni zhodnocení okolo dvaceti procent, vyvážené okolo patnácti. Na druhou stranu v případech potíží na finančních trzích mohou lidé o peníze snáze přijít. Proto se doporučuje několik let před penzí přejít do konzervativnějších fondů s nižším výnosem, ale také nižší mírou rizika.

Více než 47 procent dotázaných pak spoří na spořicích účtech, necelá čtvrtina dokonce odkládá peníze na penzi jen na běžný bankovní účet a pětina na stavební spoření. Přes osm procent pak na termínované vklady.

„Ani jeden z těchto nástrojů nedokáže pomoct dlouhodobě kumulovat potřebné množství kapitálu, většinou ani neporáží inflaci, a lidé tak o hodnotu naspořených peněz spíše přicházejí, než aby ji navyšovali,“ řekl obchodní ředitel OVB Allfinanz Richard Beneš.

V posledních dvou letech bylo sice možné na spořících účtech či termínovaných vkladech možné dosáhnout ročního zhodnocení atakující téměř sedmiprocentní hranici. To ale bylo dáno především vysokou inflací, kvůli níž Česká národní banka zvyšovala základní úrokové sazby. Byla to tak v podstatě jediná výhoda vysokého růstu cen.

Od základních úrokových sazeb se odvíjejí i sazby na „spořácích“ a „termíňácích“. V poslední době ale centrální bankéři opět sazby snižují, a to má vliv i na spořicí produkty.

Stát přitom od letošního roku rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o dlouhodobý investiční produkt. Ten zahrnuje jak nové, tak už existující finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Zároveň výrazně rozšiřuje příležitosti, do kterých lze investovat s nárokem na daňové úlevy, a přináší možnost jednotlivé produkty kombinovat.

Banky a investiční společnosti v něm nabízejí například možnost spořit v podílových fondech, akciích či dluhopisech. I zde se pak liší míra rizika, zhodnocení, případně poplatků za investice.