Na co si dát pozor při vyplňování přehledů o příjmech a výdajích

Vzhledem k pandemii koronaviru a situaci kolem ní došlo letos k posunu podání daňového přiznání. S ním se prodloužil i termín pro podání přehledu o příjmech a výdajích, OSVČ musí podat přehled za rok 2020 nejpozději do 2. srpna 2021.

Do přehledů o příjmech a výdajích se uvádějí pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti, žádné jiné příjmy se do přehledů nedávají. Přehledy pro zdravotní pojišťovnu a okresní správu sociálního zabezpečení jsou odlišné, neboť v některých ohledech se výpočet sociálního a zdravotního pojištění liší.

„V přehledech za rok 2020 se vypočte roční pojistné, od kterého se odečtou zaplacené zálohy a prominuté pojistné z důvodu epidemie koronaviru, případný nedoplatek je nutné uhradit do osmi dní od odevzdání přehledu,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

V případě, že je skutečný vyměřovací základ neboli polovina daňového základu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti nižší než minimální vyměřovací základ, se sociální i zdravotní pojištění počítá z minimálního vyměřovacího základu.

Pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění je odlišný minimální vyměřovací základ. V praxi tedy dochází k situaci, že zdravotní pojištění je vypočteno z minimálního vyměřovacího základu a sociální pojištění ze skutečného vyměřovacího základu.

Sazba sociálního pojištění je 29,2 procenta z vyměřovacího základu a sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta z vyměřovacího základu. „Za celý kalendářní rok 2020 je minimální vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění 104 508 korun a pro výpočet zdravotního pojištění 209 010 korun,“ dodává Ivanco.

Pokud je samostatná výdělečná činnost vykonávána například při zaměstnání, v penzi nebo při studiu, tak se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

U vedlejší činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Sociální pojištění se dokonce nemusí vůbec platit, jestliže je hrubý zisk do limitu.

„Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2020 se sociální pojištění neplatí, je-li hrubý zisk nižší než 83 603 Kč, při výkonu vedlejší činnosti pouze po část roku se limit poměrně snižuje,“ vypočítává Ivanco.

Kvůli pandemii byly v roce 2020 všem OSVČ prominuty platby pojistného za sociální i zdravotní pojištění za šest měsíců. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti se za měsíce březen až srpen 2020 promíjí částka na úrovni minimálních záloh, tedy 2352 korun na zdravotním pojištění a 2544 korun na sociálním pojištění.

Prominutí se zohlední právě v přehledech o příjmech a výdajích za rok 2020.

„OSVČ vykonávající hlavní činnost tedy za rok 2020 ušetří na povinném pojistném souhrnnou částku 29 376 korun,“ dodává Ivanco.