Článek
Zákoník práce říká, že dovolená má být čerpána zpravidla vcelku, a to do konce kalendářního roku. Pokud není dovolená čerpána celá naráz, alespoň jedna její část by měla činit dva souvislé týdny a termín čerpání dovolené byste měli zaměstnavateli oznámit písemně nejméně 14 dní předem.
„Uvedená pravidla ale není nutné striktně dodržet, je možné se se zaměstnavatelem domluvit jinak. Lze se dohodnout dokonce i na čerpání dovolené, na kterou zatím nevznikl nárok, pokud lze předpokládat, že tento nárok později vznikne. Typicky například při nástupu do nového zaměstnání, má-li člověk naplánovanou dovolenou ještě ve zkušební době,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Dovolenou v tuzemsku plánuje skoro 80 procent Čechů
Jak dodala, dovolenou nesmí zaměstnavatel určit pouze na období, kdy zaměstnanec je dočasně práce neschopný či je na mateřské nebo rodičovské dovolené. Naopak musí vyhovět žádosti o čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené.
Kdy ji lze převádět
Dovolenou by zaměstnanec měl podle zákona vyčerpat v tom roce, ve kterém mu na ni vznikl nárok. Výjimkou je situace, kdy tomu brání překážky v práci na straně zaměstnance (např. zmíněná pracovní neschopnost) nebo naléhavé provozní důvody.
Přebývající dovolenou pak může zaměstnavatel nařídit tak, aby byla vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. „Neurčí-li zaměstnavatel termín přebývající dovolené do 30. června následujícího roku, zaměstnanec má právo si dny čerpání dovolené určit sám. Zaměstnavatel pak nesmí jím zvolený termín změnit, což ovšem nebrání tomu, aby ho z dovolené odvolal,“ upozorňuje Hekšová.
Koruna je slabší, dovolená přesto vyjde levněji
Zaměstnanci jsou povinni si přebývající dovolenou vyčerpat, pokud jim v tom nebrání pracovní neschopnost či mateřská nebo rodičovská dovolená.
Pokud zaměstnavatel zaměstnance z dovolené odvolá, je povinen nahradit náklady, které zaměstnanci v důsledku toho vznikly. Tedy například jízdné či storno poplatky.