Článek
„Základním pravidlem je, že právo rozhodnout o termínu dovolené má až na jednu výjimku (dle § 218 odst. 3 zákoníku práce) vždy zaměstnavatel. Ten vám navíc již schválenou dovolenou může zrušit nebo vás z ní odvolat,“ uvedla Ivana Brancuzká ze společnosti Contract Administration.
Pokud jste u svého zaměstnavatele v pracovním poměru a máte u něho odpracováno alespoň 60 dní v kalendářním roce, máte nárok na dovolenou.
Pracujete-li ve státním sektoru, můžete využít dovolené v rozsahu pěti týdnů, v soukromé sféře pak máte ze zákona nárok minimálně na čtyři týdny. Nicméně většina zaměstnavatelů v soukromém sektoru dnes nabízí svým zaměstnancům jeden týden dovolené navíc.
Kdy vzniká nárok na dovolenou
Za každý celý odpracovaný měsíc vzniká zaměstnanci nárok na jednu dvanáctinu dovolené.
„V případě, že jste právě nastoupili do nové práce a ještě jste ve zkušební době, záleží vždy na zaměstnavateli, zda vám vyjde vstříc a dovolenou vám poskytne. Obecně ale platí, že nárok na ni vzniká až po odpracování určité doby,“ upozornila Brancuzká.
Právo na dovolenou samozřejmě mají i ti, kdo pracují na zkrácený úvazek. Zde ale podle Brancuzké hraje roli, jak je úvazek zaměstnance rozložen.
„Pokud pracuje každý den v rámci pětidenního pracovního týdne, činí jeho dovolená 20 dní. Jestliže ale dochází do práce pouze několik dní v týdnu, bude jeho nárok na dovolenou s ohledem na to, že i jeho pracovní týden zahrnuje menší počet pracovních dnů, úměrně krácen,“ vysvětlila Brancuzká.
Zrušení dovolené zaměstnavatelem
Dnes už je v celé řadě společností běžné, že zaměstnanci předkládají zaměstnavateli návrh termínu dovolené sami podle svých preferencí. Zaměstnavatel jim pak takovou dovolenou může, ale nemusí schválit.
„V případě, že s ní souhlasí, musíte ji dle zákona mít potvrzenou písemně. Písemné určení dovolené může být totiž zásadní při řešení možných sporů a také při jejím zrušení ze strany zaměstnavatele,“ zdůraznila Brancuzká.
Právo zrušit vám dovolenou či vás z ní odvolat má zaměstnavatel ze zákona. „Zaměstnavatel by tak měl ovšem učinit jen v opravdu výjimečných situacích, jež nedokáže vyřešit jinak a které vyžadují přítomnost daného zaměstnance. Pokud taková situace nastane, má zaměstnanec nárok na kompenzaci nákladů spojených se zrušením dovolené,“ uvedla Brancuzká.
Podmínkou je písemné schválení
Právě v takovém případě je důležité, aby měl zaměstnanec dovolenou předem řádně schválenou zaměstnavatelem.
„Máte-li termín písemně schválený, náleží vám za zrušený zájezd kompenzace dle § 217 odst. 3 zákoníku práce. Stejně je tomu i v případě, že by vás zaměstnavatel z dovolené odvolal. V takovém případě je povinen vám uhradit veškeré náklady spojené s cestou zpět a také další náklady spojené se zrušením dovolené, například storno poplatky,“ zmínila Brancuzká a dodala, že pokud by vás náhodou zaměstnavatel během dovolené nezastihl, nemusíte se obávat žádných sankcí.
Nařízení dovolené
Vedle toho, že vám zaměstnavatel může dovolenou zrušit, může vám ji také nařídit. V takovém případě však musí dodržet několik podmínek.
„Kromě toho, že musí svým zaměstnancům umožnit čerpání dovolené v rozsahu alespoň 14 dní v kuse (pokud se s nimi nedohodne jinak), musí jim rovněž oznámit termín nařízené dovolené nejméně 14 dní předem,“ upozornila Brancuzká.
Zaměstnavatel by měl zároveň přihlížet k oprávněným zájmům svých zaměstnanců. Pokud tedy například máte děti školou povinné, měl by vám vyjít vstříc a poskytnout vám dovolenou v období letních prázdnin.
