Článek
Výrazně víc chudých v tomto věku je mezi ženami (27 procent) než mezi muži (18 procent). Souvisí to s nižšími příjmy žen, jejich větší ekonomickou závislostí na rodině či partnerovi při studiu nebo péči o děti. Ohrožena chudobou je také třetina samostatně žijících mladých rodičů s dětmi, včetně samoživitelek a samoživitelů. Vyplývá to z výzkumu agentury Median pro Charitu ČR a katolickou církev.
I proto hodně mladých zůstává i po absolvování škol doma u rodičů. Od rodičů odcházejí mladí Češi mezi 26. a 27. rokem života, což je mírně nad průměrem Evropské unie, potvrdil Český statistický úřad.
Bez rodinné finanční injekce jsou začátky těžké
Není za tím jen pohodlnost, začít nový život na vlastních nohách stojí totiž peníze. Mladý člověk, který nedostane od rodičů do základu vlastní byt, se hned od počátku svého samostatného života finančně prohne.
Naštěstí 3/4 matek jsou podle sociologů odhodlány při odchodu do života potomkovi strčit do kapsy vedle příslovečných buchet i kreditku či peníze nebo jej další roky finančně výrazně podporují.
Podle průzkumu Partners tři čtvrtiny matek dětí od 10 do 18 let jim pravidelně spoří právě na období, „až vyrostou“. Spoří zejména na dobré vzdělání a na bydlení. Jedno procento rodičů rovnou koupí pozemek, čtyři procenta nemovitost.
„Bez rodinné finanční injekce jsou začátky těžké,“ potvrdil Právu finanční poradce František Macháček.
Začíná to bytem
„Dokonce finančně se spojují i rodiny budoucích manželů, aby se dvojici složily na byt,“ doplnil.
Je to třeba. Podle studie ČSÚ náklady na dokončený byt v rodinném domku představovaly v průměru 3,4 mil., v bytovém domě 2,2 mil. Kč.
Velmi slušné nástupní platy (bez minimálních a maximálních výšek) se pohybují tak kolem osmnácti až dvaceti tisíc čistého. Dvojice, která je na tom dobře, dá dohromady tedy čtyřicet tisíc. Výdaje ale spojené se samostatným bydlením jsou vysoké i na tento příjem.
S tím, že výdaje na děti rostou s jejich věkem, „dětská zátěž“ bude rodinnou kasu trápit dalších 20–25 let.
Současný trh s byty totiž nehýří nabídkou levných pronájmů.
Nejdražší nájmy jsou ve velkých městech, kde je současně velká nabídka dobře placených pracovních míst. Nájemné se pohybuje od 7 do 15 tisíc.
Obdobně je to i s koupí vlastního bytu. Hotovost ve výši 2 až 5 miliónů většina mladých nemá, ani s finanční injekci od maminky. Hypotéka zase znamená měsíčně splácet 10 až 15 tisíc po dobu 20 a více let.
Dětská zátěž
Pokud mladá dvojice počítá s dětmi, musí rovněž od svých příjmů odkrojit značnou část peněz. Navíc s tím, že výdaje na děti rostou s jejich věkem, „dětská zátěž“ bude rodinnou kasu trápit dalších 20–25 let. Výdaje na dítě představují podle odhadů celoživotně 1,6 až 3 milióny korun, první roky života se jedná o desetitisíce.
Dalším výdajem, se kterým je třeba počítat, jsou služby spojené s internetem a mobilním telefonem, bez kterého se neobejde žádná mladá domácnost.
Tedy navíc měsíčně stabilní výdaj 1500 korun. K tomu je třeba přidat výdaj za auto, nejedná se o nadstandard. Pokud někdo bydlí na vesnici a chce lépe placenou práci, musí dojíždět. Spoléhat se na autobusy a vlaky znamená problém, minimálně se jedná o ztráty času čekáním na příhodné spoje, existují-li vůbec.
Bez kalkulačky to nejde
„Před svatbou jsme řekli všem příbuzným, že potřebujeme pozemek, kde bych mohl začít stavět dům. Jako společný svatební dar jsme ho pak dostali. Ušetřili jsme tak minimálně 200 tisíc, které jsme v hotovosti ani neměli. Stavět začnu za pomoci opět celé rodiny, hodně práce si udělám sám, dům mě tak vyjde na zhruba milión,“ svěřil se Právu osmadvacetiletý Karel z Voticka.
Jeho případ je podle ekonomů dokladem, jak by měli mladí přistupovat k zahájení samostatného života či svatbě. „Bez kalkulačky to dnes nejde,“ dodává Macháček.
Zahájení samostatného života vyžaduje přesný rozbor příjmů a výdajů, a reálné odhady finančních možností.
