Mezi pojišťovacími podvodníky převažují muži, většinou navyšují skutečnou škodu

Většina pojišťoven oznámila, že jim loni meziročně vzrostl počet pojišťovacích podvodů, často i o desítky procent. Vy nejste výjimkou, když jste jich zaznamenali za 727 milionů korun, což je o čtvrtinu více. Je to kvůli loňské složité ekonomické situaci firem a domácností?

Hodně to ovlivňují jednotlivé kauzy, kdy například my jsme zaznamenali jeden případ v hodnotě dvou set milionů korun. Existuje i tendence to spojovat s loňskou situací, kdy firmy i domácnosti tížila třeba vysoká inflace. Ale můj dlouholetý názor je, že pokud někdo k pojistnému podvodu inklinuje, tak ho prostě provede bez ohledu na to, jaká je ekonomická situace. Je to jenom o morální integritě daného člověka a o tom, jestli podlehne pokušení a například si navýší škodu, která se mu stala. Mnoho podvodů totiž spočívá v tom, že se někomu stane reálná škoda, a klient „jen“ využije situace a výši škody si nadhodnotí.

Jak vypadá takový typický pojišťovací podvodník?

Jak už jsem říkal: je to člověk, který má hodnoty posunuté někam jinam než většina populace. A totiž k tomu obohatit se, v tomto případě na úkor pojišťovny. Pokud jde o další znaky, převažují hlavně muži, což mimo jiné souvisí s tím, že dominují škody na motorových vozidlech. Je to historická záležitost už od devadesátých let, jelikož na pojistných událostech hlášených z povinného ručení a havarijního pojištění se dá nejsnáze fingovat či navýšit škoda a „přilepšit si“ tak.

Prostě když už mi to auto někdo naboural a já jsem ho měl nějak poškozené už předtím, tak vyzkouším, jestli mi pojišťovna nezaplatí i škodu, která s nehodou nesouvisí. Podobné je to u majetkových škod. Část klientů si prostě řekne: Když už mi vykradli sklep, kdo zjistí, jestli jsem tam neměl pár lyží navíc?

Takže většina podvodů spočívá spíše v navýšení škody, než že by si lidé vymysleli celý podvod od začátku?

Ano, mnoho pojistných událostí, kde bylo detekováno podezření na možné podvodné jednání, spočívá v tom, že si lidé tu škodu navyšují. Ale jsou samozřejmě případy, a není jich málo, kdy si podvodníci celou škodní událost vymyslí, aniž by se ta reálně vůbec stala.

A čeho se týkají ty vymyšlené případy?

Jednak se to týká pojištění motorových vozidel, fingovaných dopravních nehod. V úrazovém pojištění jsou to nahlášené úrazy, ke kterým nedošlo. Ve velké míře se zde setkáváme s tím, že klienti dokládají padělanou zdravotní dokumentaci. Mnohdy to jsou případy, kdy lékař vystaví zdravotní dokumentaci úplně někomu jinému. Podvodník jí následně získá a v grafickém programu přepíše osobní údaje, dosadí tam svoje a jinak ponechá původní text o tom, jak bylo při úrazu poškozeno zdraví. S tím se se setkáváme stále více.

Před osmi nebo deseti lety se stal rozsáhlý podvod, kdy se do fingovaných úrazů s nahlášenou škodou zapojila i řada lékařů. To už vymizelo?

V minulosti jsme se s tímto setkávali, ale v posledním roce dvou nebyla zaznamenána žádná nová organizovaná skupina, kde by fungovalo spojení klient – obchodní zástupce – lékař. Myslím si, že i vzhledem k medializaci kauz z posledních let, jež jste zmínil, ti lékaři, kteří by k tomu mohli být náchylní, zjistili, že tudy takzvaně cesta nevede, a nejsou ochotni participovat na této trestné činnosti.

Dvě třetiny podvodů, které jste loni zaznamenali, byly z podnikatelské sféry. Čeho se týkaly?

Většinou jsou to škody, které jsou spojené s požáry. Typickým případem je pojištění zanedbané nemovitosti, kdy s určitým odstupem času dochází k úmyslnému založení požáru, následně pak nahlášení škody pojišťovně se žádostí o její náhradu.

Ale pro podnikatelské podvody je typické, a je jedno, jestli jsou to požáry, nebo něco jiného, že jich není mnoho co do počtu, ale nahlášená škoda bývá vysoká. Nepohybuje se v desítkách tisíc, ale bavíme se o stovkách tisíc i milionech korun. Proto u nich výše uchráněné hodnoty před neoprávněně vyplaceným pojistným proti běžným lidem tak vysoko „naskakuje“.

V poslední době se hodně mluví o nástupu umělé inteligence. Využívají ji i lidé při pojistných podvodech?

Samozřejmě dnes umělá inteligence dokáže lidem poradit s čímkoliv. Ale z podstaty věci se bude těžko odhalovat, zda klient použil k popisu škodní události umělou inteligenci. Spíše se AI snažíme my využívat opačně, při detekci pojistných podvodů. Máme skvělý tým analytiků, který nám při odhalování pojistných podvodů pomáhá. Kolegové pro datové analýzy nástroje s prvky umělé inteligence používají. Do budoucna ji budeme samozřejmě využívat daleko více.

Ale vždycky při odhalování pojistných podvodů bude hrát zásadní roli lidský prvek a dobré analytické myšlení. Protože málokdy se setkáte se šablonovitě provedeným podvodem. Vždycky je tam něco přidáno, ubráno, vylepšeno. Každý ten podvodník se chová trochu jinak. A ne vždy se to dá odhalit pomocí softwaru.

Jak vlastně vypadá práce pojišťovacího detektiva?

Všichni moji lidé jsou bývalí policisté, kriminalisté a vyšetřovatelé. Práce detektiva v pojišťovně je úplně stejná práce jako detektiva u policie, jen nemáte v kapse služební průkaz. Takže je to práce jak s daty, tak v terénu, tak s lidmi. Protože kdybychom seděli jenom u počítače a prohlíželi, četli a analyzovali data, nemůžeme podvod prokázat. Musíme postupovat úplně stejně jako policie. Koneckonců s ní v mnoha případech spolupracujeme, podáváme trestní oznámení nebo jí poskytujeme součinnost při jejím šetření. Důkazy proti podvodníkům musíme získávat hodnověrné, a to bychom od počítače nedokázali.

Takže když vám někdo oznámí škodu třeba za několik milionů, tak vyrážíte na místo, kde se to stalo?

To je základní věc, vidět místo, kde se pojistná událost stala. A není to jenom u škod, které jsou za desítky milionů, ale i u těch za desítky tisíc, když máme pochybnosti nebo indicie.

Objevují se nějaké nové trendy?

Docela zajímavé je to, že třeba před deseti nebo patnácti roky byly velké organizované skupiny na podvody na motorových vozidlech. Já jsem byl jako detektiv pojišťovny v roce 2007 nebo 2008 u zrodu tzv. kauzy Užovka, kdy nakonec byla skupina 14 policistů a 157 dalších lidí obviněna kvůli fingování dopravních nehod a vloupání do aut. Tak tato doba už v Česku pominula. Za podvody většinou stojí jen jednotlivci, maximálně s kamarády.