Hlavní obsah

Manželé si půjčili milióny od bohaté stařenky a doufali, že dluh zemře s ní

Právo, Jindřich Ginter

O tom, že lidé odcházejí na onen svět, ale jejich dluhy a pohledávky zůstávají, svědčí i případ jisté rodiny ze středních Čech, s nímž Právo seznámil soudce, který jej rozhodoval.

Foto: Profimedia.cz

Manželé doufali, že po smrti ženy dluhy zapřou. Ilustrační foto

Článek

Mladí manželé si půjčili několik miliónů od bohaté stařenky a zjevně doufali, že když vzhledem k vysokému věku brzy nato zemře, půjde s ní do rakve i nezaplacený dluh. Byla totiž sama, bez případných rodinných dědiců. Přepočítali se.

Stará paní totiž vše odkázala svému advokátovi. Když tento práva dobře znalý dědic začal po dlužnících peníze vymáhat, unisono lhala celá rodina, a dokonce neváhala ani falšovat podpis zemřelé věřitelky.

Vzhledem k citlivosti celé věci neuvádíme bližší podrobnosti, co se týče totožnosti osob.

Mladí manželé si půjčili dva a půl miliónu od velmi bohaté, ale staré a dlouhodobě nemocné paní. Tato věřitelka ovšem poměrně brzy poté ve svých 85 letech zemřela. A dlužníci se ihned chopili situace – tvrdili, že stará žena jim ještě před smrtí výrazně prodloužila dobu, kdy mají tuto půjčku splatit. Dokonce na to měli papír.

Podepsala prý prodloužení splatnosti

Jenže dědictví po zemřelé bohaté vdově nabyl její advokát, jemuž ho odkázala. Celkem hodnota dědictví přesahovala deset miliónů. Advokát logicky nenechal plavat ani onu pohledávku a vymáhal splátky.

„Manželé v soudním řízení přesvědčivě včetně podrobností tvrdili, že stará dáma pár měsíců před smrtí podepsala prodloužení splatnosti půjčky o dalších deset let. Nastalo zkoumání, zda byla paní v době podpisu způsobilá k právním úkonům, a hlavně – zda je podpis skutečně její,“ vzpomíná okresní soudce na to, jak lidé dokážou být přesvědčivými herci v roli ublížených, bezmocných obětí, byť skutečnost je jiná.

Prozradila je dokonalost

Svědci z rodiny manželů přitom barvitě desítky minut soudci líčili, jak dotyčnou starou ženu viděli dokument podepisovat, jak jí za tím účelem podávali tužku, jaký k ní měli oni mladí manželé hezký vztah.

„Znalec z oboru písmoznalectví při zpracování posudku

ovšem došel k jinému zjištění – podpis byl stoprocentní padělek. Šlo o dokonale obtažený podpis zemřelé z jiného dokumentu, který mu byl shodou náhod předložen ke zkoumání jako srovnávací materiál,“ dodal soudce.

Vtip je totiž v tom, že člověk se nikdy nepodepíše úplně navlas stejně a vždy je v podpisu drobná odchylka. A pokud je podpis zcela, do puntíku, totožný, jedná se o obtažený, falešný podpis. Manželé tedy musí půjčku od už zemřelé věřitelky splácet, jako by žila, a ještě si k tomu museli přičíst nemalé náklady na prohraný soudní proces.

Související témata:

Výběr článků

Načítám