Lidé šetří, výdaje omezili tři ze čtyř Čechů

Řadě Čechů poklesly kvůli šíření nemoci covid-19 a přijatým protiopatřením příjmy, tři čtvrtiny lidí také omezily své výdaje, ukázal průzkum Instant research pro ČSOB Penzijní společnost.

Zavřené restaurace, nedostupné běžné služby či omezené možnosti cestování měly pochopitelně vliv i na peněženky Čechů. Zhruba každý druhý ušetřil právě na výdajích za jídlo v restauracích i za dovolenou. Nižší útraty než dříve měli Češi i za služby (46 procent) a běžné nákupy do domácnosti (40 procent). Třetina pak zaplatila méně za alkohol.

Za dovolenou lidé nejčastěji ušetřili od 10 do 50 tisíc korun. Na útratách za jídlo v restauracích od začátku pandemie Češi ušetřili méně, nejčastěji do jedné tisícovky.

„Je přirozené, že se Češi snaží šetřit. Část lidí měla menší příjmy, mnoho dalších si navíc nemůže být jistých tím, zda nepřijdou o práci kvůli pokračující krizi. Některé úspory se navíc přímo nabízejí – restaurace byly po velkou část roku zavřené, možnost odjet na dovolenou do zahraničí byla také značně omezená,“ doplnil Ladislav Rokos z ČSOB Penzijní společnosti.

Dva z pěti Čechů mají v současnosti nižší úspory, než měli před vypuknutím pandemie koronaviru. V průměru přišli o 55 tisíc korun, což představovalo v průměru 35 procent jejich celkové finanční rezervy.

Od začátku pandemie si každý desátý oslovený přestal platit penzijní spoření. Více než pětina Čechů se tak v tuto chvíli nijak finančně nepřipravuje na stáří. Podle průzkumu dvě pětiny lidí chtějí vystačit se státním důchodem, zatímco ze svých vlastních úspor plánuje žít třetina dotázaných.

„V období finanční nejistoty by se měli na stáří připravovat spíše více než dříve, nikoli naopak. A to tím spíše, že ohledně budoucnosti státních důchodů si lidé nejsou jistí, s čím budou moci počítat. Jen pětina Čechů například věří, že důchody i nadále porostou stávajícím tempem,“ doplnil Rokos.

Optimističtí ohledně růstu důchodů jsou především mladí lidé do 26 let, věří tomu téměř třetina z nich.Mladí také více věří, že i v budoucnu bude obvyklé vyplácení jednorázových příspěvků pro seniory. S dalšími příspěvky, podobnými 5 000 Kč vyplaceným důchodcům plošně na konci roku 2020, počítá čtvrtina dotázaných do 26 let, ovšem méně než 18 procent respondentů z ostatních věkových skupin.

I to je důvodem, proč 36 procent lidí má po koronakrizi větší strach z důchodu než před jejím začátkem. Více než dvě třetiny lidí si dokonce nejsou jisty tím, zda bude stát kvůli rostoucímu zadlužení schopen i nadále vyplácet důchody. Tři z deseti oslovených si dokonce myslí, že je stát nadále platit nezvládne.

Prostřednictvím penzijního spoření se na stáří připravuje 52 procent oslovených. Téměř čtvrtina lidí si platí životní pojištění, zhruba stejný počet lidí spoří na účtech stavebního spoření. Téměř dvě pětiny lidí si ale peníze na stáří ukládají v hotovosti nebo na běžném účtu.

Nedostatečné příjmy jsou nejčastěji zmiňovaným důvodem, proč si lidé nespoří více, pro dvě třetiny lidí. Více než pětina z nich pak zmínila, že je pro ně těžké odložit stranou velkou část příjmů. I proto je pro sedm z deseti Čechů příjemnější pravidelné spoření po menších sumách než jednorázové větší vklady. Více než pětina lidí pak preferuje nepravidelné ukládání drobných částek.