Článek
Přes 38 procent rodin měsíčně za potraviny utratí mezi pěti a deseti tisíci korunami. Necelá třetina musí vystačit s částkou tři až pět tisíc. Nad deset tisíc korun vydá jen 19 procent českých domácností. Data přinesl průzkum společnosti KRUK Česká a Slovenská republika.
Výdaje za potraviny podle průzkumu rostou se vzděláním zákazníků, což může souviset s vyšším příjmem, ale také s větším zaměřením na kvalitnější stravu. „Čtvrtina respondentů však také uvádí, že začala nakupovat pouze základní potraviny a 16 procent rostoucí ceny donutily kupovat méně kvalitní potraviny než dříve,“ řekla ředitelka společnosti Jaroslava Palendalová.
V porovnání s loňským průzkumem nastalo u českých domácností, které mohou nakupovat jen základní potraviny, určité zlepšení. Loni jich bylo 28 procent.
Vinaři chtějí místo spotřební daně minimální cenu za alkohol v tichém víně
Současně klesl počet domácností, které kvůli zdražování upravily svůj jídelníček tak, že jedí méně často a menší množství jídla - z 15 na deset procent.
Jídlo mírně zlevnilo
Určité zlepšení u nízkopříjmových domácností ale nemusí být dáno tím, že se jim zvedly výdělky. Spíše tím, že po enormním nárůstu letos od jara některé potraviny mírně zlevnily, byť z poměrně vysoké základny. Týká se to například másla, mléka nebo zmíněného cukru. Podle údajů Českého statistického úřadu letos od ledna do října potraviny a nealkoholické nápoje v souhrnu zlevnily zhruba o dvě procenta.
Svoji roli ve zlevnění potravin hraje i to, že lidé více než dříve vyhledávají slevy s pomocí srovnávačů či papírových letáků.
To potvrzuje i průzkum. Možnost, jak za nákupy potravin ušetřit, vidí více než polovina Čechů právě ve slevových akcích. Využívají je přitom spíše ženy než muži, často se to týká i rodičů na mateřské a rodičovské dovolené.
Více nákupů v cizině
Meziročně stoupl i počet Čechů, kteří se za levnějšími potravinami vypraví na nákupy do zahraničí. Loni jich bylo deset procent, letos už to je 14 procent.
Více než pětina dotazovaných se přitom nijak omezovat nemusí a nakupují dle potřeby. „Jsou to především lidé ve věku 45 až 54 let a respondenti pracující v oboru finančních a pojišťovacích služeb,“ dodala Palendalová.