Lidé s hypotékou přijdou o desítky tisíc korun, ve hře je razantní snížení odpočtu úroků

V případě zaplacených úroků u úvěrů na bydlení (hypotéka, překlenovací úvěr od stavební spořitelny či úvěr ze stavebního spoření) mohou lidé při maximální možné částce odpočtu 300 tisíc korun získat zpět až 45 tisíc korun. U diskutované částky 80 tisíc korun se jedná jen o 12 tisíc korun.

Razantní snížení částky odepisovaných úroků prosadila už před třemi lety Nečasova vláda v rámci daňové reformy. Podle informací, které Právu poskytla Veronika Lukášová z tiskového oddělení ministerstva financí, je uvedené opatření součástí zákona č. 485/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů a má nabýt účinnosti k 1. lednu 2015.

„Zahájili jsme důkladnou analýzu těchto opatření a bod po bodu je budeme posuzovat a rozhodovat, zda nabydou účinnosti, či budou zrušena. Je však potřeba to celé posuzovat v širokém kontextu,“ vyjádřila se Lukášová k případnému snížení maximální částky pro odpočet úroků.

Když se Nečasova vláda snížením úrokových odpočtů intenzivně zabývala, dosahovala průměrná úroková sazba hypoték výše 4,24 procenta (květen 2011). To znamenalo, že navrhovaná úprava by se tehdy dotkla majitelů hypoték s výší úvěru od zhruba 1,92 miliónu korun při době splatnosti 20 let.

Za poslední tři roky však úrokové sazby hypoték výrazně poklesly. Budeme-li počítat se současnou průměrnou úrokovou sazbou 3,06 procenta, maximální odečet úroků ve výši 80 tisíc korun se dotkne hypoték od 2,66 miliónů korun s dobou splatnosti 20 let. Všichni majitelé hypoték s vyšší částkou si už budou moci odečíst právě jen 80 tisíc korun, a ne skutečně zaplacené úroky. Například klient s hypotékou tři milióny korun, průměrnou úrokovou sazbou 3,06 procenta a splatností 20 let zaplatí na úrocích přes 90 tisíc korun. Částku nad 80 tisíc korun si však již nebude moci odečíst.

Co se týče maximálního limitu pro odečet úroků ve výši 300 tisíc korun, před třemi lety při průměrné úrokové sazbě 4,24 procenta to bylo možné u hypotéky s 20letou splatností ve výši 7,18 miliónu korun. Nyní se to týká 20letých hypoték ve výši 9,97 miliónu korun.

V případě, že se i do budoucna udrží úrokové sazby na současné či alespoň nižší úrovni, postihne snížení limitu odpočtu úroků menší počet klientů, než byl původní předpoklad.

Podle informací z bank se průměrná hypotéka v současné době pohybuje od 1,6 miliónu korun (Česká spořitelna či UniCredit Bank) až do dvou miliónů korun (Raiffeisenbank), banky skupiny ČSOB (ČSOB, Era Poštovní spořitelna a Hypoteční banka) uvádějí průměrnou výši hypoték 1,68 miliónu korun. Klienti hypotéky splácejí v průměru 18 let (Raiffeisenbank), 23 let (UniCredit Bank a banky skupiny ČSOB) nebo 25 let (Česká spořitelna).

Dá se tedy říci, že průměrných klientů se chystané opatření snížení úrokových limitů až tolik týkat nebude.

Kolik z nich si nakonec sníží daňový základ o nižší částku než dříve, bude záležet na konkrétní úrokové sazbě a délce splatnosti úvěru. Například v případě současné průměrné úrokové sazby by byl maximální strop pro odpis úroků ve výši 80 tisíc korun u 18leté hypotéky (případ Raiffeisenbank) 2,666 miliónu korun. Při splatnosti 25 let (případ České spořitelny) by to představovalo hypotéku ve výši 2,647 miliónu korun.

Samy banky odhadují, že opatření postihne kolem 15 procent (ČSOB) až 20 procent (Raiffeisenbank) jejich klientů. UniCredit Bank odhaduje počet svých klientů postižených nižším úrokovým limitem na deset procent.

Každý rok požádá o snížení daňového základu o zaplacené úroky z úvěrů na bydlení kolem zhruba 400 tisíc lidí. Nejvíce jich bylo v roce 2007, snížit daně chtělo 442 588 majitelů úvěrů určených k financování vlastního bydlení. V loňském roce to bylo celkem 366 696  lidí.

Celková částka, o kterou si lidé chtěli díky odpočtu úroků daně snížit, v roce 2012 dosáhla 15,7 miliardy korun. Stát tak lidem vrátil zhruba miliardu korun.