Článek
Nejde přitom o drobné, splátky často dosahují výše měsíčního platu nekvalifikovaného pracovníka či minimální mzdy a běžně se pohybují mezi 15 až 20 tisíci měsíčně. Řada Čechů i přesto neváhá, a pokud potřebuje získat nové bydlení, půjčí si. Odborníci ale upozorňují, že to má i svá rizika. Ceny nemovitostí v Česku v posledních letech prudce rostou a podle centrální banky jsou nadhodnocené až o 15 procent.
Lidé si tak dnes na jejich pořízení musí brát miliónové úvěry. Ekonomové přitom předpovídají růst úrokových sazeb z hypoték, což zvýší splátky nejen jejich novým majitelům, ale i stávajícím dlužníkům, kterým skončí fixace úroku. „Pořízení vlastního bydlení na hypotéku je určitou variantou tzv. efektu bohatství,“ řekla Právu ekonomka Ilona Švihlíková z Univerzity Jana Ámose Komenského Praha.
„Má to ale vždycky svá rizika. Před deseti let to bylo velmi dobře vidět na trhu nemovitostí v USA. Když se objeví nadhodnocená aktiva a někdo mylně vychází z toho, že cena půjde pořád nahoru a nenastane žádná korekce,“ dodala Švihlíková.
Málokdo z mladých přitom dokáže tento závazek promítnout do reality svých životů, pracovní pozice i osobní situace příštích let, ale často i desetiletí. Výsledkem pak mohou být životní tragédie, osobní bankroty a finanční problémy.
Dluh ubývá pomalu
Smlouva s bankou se lehce podepíše, ale hůře splácí. Například při ceně nemovitosti 4,5 miliónu korun, na jejíž pořízení si klient půjčí 3,5 miliónu a bude 25 let splácet téměř 16 tisíc měsíčně (za předpokladu, že se úroková sazba nezmění, a nebude provedena žádná mimořádná splátka).
Jak pro Právo vypočítali odborníci z Hypoteční banky, po 5 letech pravidelného splácení stále klientovi zbývá doplatit přes 2,9 miliónu. „Po 10 letech pak 2,3 miliónu a ještě po dvaceti letech splácení dluží bance přes 862 tisíc,“ informovala mluvčí banky Andrea Vokálová.
Je dobré začít uvažovat o druhé kariéře dříve, než se vás firma sama zbaví
Pokud by podle ní klient chtěl splatit svůj dluh prodejem nemovitosti (mimořádná splátka) a výnos z prodeje by nestačil pro doplacení dluhu, pak by musel v původně sjednané době splatnosti doplatit zbytek, ale už daleko nižšími splátkami. „Nemůže nastat situace, že by klient hradil dluh déle, než bylo ve smlouvě sjednáno,“ potvrdila Právu Vokálová. Doba, kdy pracovník postupoval kariérně i finančně podle odsloužených let, aby odcházel do penze s nejvyšší sumou a z ředitelské kanceláře, je minulostí. Stejně tak veteráni, kteří na řadových pozicích pracují u firmy celý život, se stávají vzácností.
Obor, zaměstnání se dnes střídá několikrát za ekonomicky aktivní život. Podle průzkumů je optimální střídat práci jednou za pět let.
Podle ekonoma Karla Hlavatého, který se dlouhodobě zabývá problematikou tzv. druhé kariéry, musí zejména mladí manažeři počítat s tím, že svá vedoucí místa nemusejí zastávat až do důchodu. „Mezi čtyřicítkou a padesátkou jste často na vrcholu kariéry ve firmě. Včetně platu. Není kam stoupat, můžete jen blokovat místo mladším kolegům. Je dobré začít uvažovat o druhé kariéře, začít dělat něco úplně jiného, začít druhou kariéru jinde, dříve, než se vás firma sama zbaví,“ říká. To má ovšem dopady i na finanční příjem.
Živitel rodiny by měl chránit svůj příjem před možnými zdravotními problémy, které mohou způsobit potíže se splácením
V průběhu let se ale výrazně mění i životní náklady, zejména v souvislosti s dorůstáním dětí. Náklady na dítě od kolébky po dospělost se pohybují mezi 1 až 3 milióny korun. A rostou s věkem dítěte. Zatímco roční náklady na dítě ve věku do 5 let se podle FinExpert.cz pohybují v desítkách tisíc, náklady na potomka od 15 let výše představují ročně přes 160 tisíc korun.
Lidé často kalkulují se svým platem v jeho hrubé podobě, příliš nepočítají, že například při 60 tisících hrubého a dvou dětech najdou nakonec na svém kontě „jen“ 46 tisíc korun.
„Živitel rodiny nebo člověk, který se výrazně zadluží, například hypotékou, by měl chránit svůj příjem před možnými zdravotními problémy, které mohou způsobit potíže se splácením a ohrozit tak finanční rozpočet,“ upozornil finanční poradce Partners Jiří Kubík. Vhodné pro tyto případy je podle něj životní pojištění, živitel by se měl chránit hlavně před velkými zdravotními karamboly, které vedou k dlouhodobé pracovní neschopnosti, invaliditě nebo smrti.
Obecně má jít na pokrytí těchto rizik tři až osm procent příjmů, splátka hypotéky by měla být maximálně 45 procent čistých příjmů.
ČNB varuje
Snaha o finanční stabilitu nejen bank, ale i domácností nabývá stále více na významu, říká guvernér ČNB Jiří Rusnok. Největší problémy se podle něj rodí v dobrých časech, finanční systém je nejzranitelnější, když vypadá robustně. Na rizika se má proto reagovat v dobrých časech, pak se jich zbavujeme obtížně, dodává Rusnok.
Loni si podle ministerstva pro místní rozvoj vzalo hypotéku přes sto tisíc lidí, konkrétně bylo poskytnuto 105 500 hypotéčních úvěrů v hodnotě 216,7 miliardy korun. Většina z nich se splatností přes dvacet let.