Článek
Vyplývá to z návrhu vyhlášky, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do připomínkového řízení. Původně přitom počítalo s částkou 2,80 koruny za hodinu, tedy při stejném časovém objemu asi 420 korunami.
„Náklady, které byly zahrnuty do vyjádření průměrné spotřeby, jsou plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu,“ odůvodnilo ministerstvo částku.
Celková částka vychází z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti za jednu hodinu.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly není suma navržená ministerstvem úplně adekvátní. „Seriózní zaměstnavatel již dnes poskytuje při home office vyšší částky,“ řekl odborář Lidovým novinám, které na vyhlášku upozornily.
Vyšší platby za distribuci mohou zdražit energie
Pravidla pro proplácení nákladů na home office nově upravila novela zákoníku práce, která v úterý definitivně prošla parlamentem. Podle ní budou moci lidé pracující z domova od nového roku dostávat od zaměstnavatele náhradu nákladů za plyn, elektřinu nebo vodu, které spotřebují během pracovní doby. Hodinovou částku, která by nepodléhala dani, stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí.
Protestující ministerstva
Náhrady by nesměly být součástí výdělku, nedanily by se. Domluvit si je budou moci i lidé pracující na dohodu, takzvaní dohodáři.
Zaměstnavatelé ale budou moci dávat i vyšší sumu. Záleží ale na dohodě obou stran. Novela totiž připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady nic.
Proti novele se totiž v připomínkovém řízení postavila některá ministerstva i zaměstnavatelské svazy, podle nichž by povinné placení lidi pracující na home office zvýhodnilo. Podle jejich argumentace totiž spíše ušetří, protože nemusejí platit za dopravu do práce ani si kupovat obědy v restauraci.
Podle údajů ministerstva práce odpracovali v letošním prvním čtvrtletí lidé pracující v soukromých firmách v průměru 147,5 hodiny měsíčně. Ve státním a veřejném sektoru to bylo 151,2 hodiny.
Vyhláška ještě musí projít připomínkovým řízením a jeho vypořádáním.