Lidé hledají v zaměstnání jistotu

Vyplývá to z průzkumu zaměstnaneckých preferencí provedeného personální agenturou Grafton Recruitment.

Během svého profesního života změnilo pracovní obor 75 procent lidí, 49 procent v průběhu své kariéry a 26 procent ihned po studiu. Nejmenší chuť ke změně mají vysokoškoláci, zejména experti na informační technologie (IT) a inženýři, největší naopak ženy a zaměstnanci mladší 35 let.

Nejlákavějším oborem je informatika, do níž by rádi přešli lidé z většiny ostatních oborů. Atraktivní je i vzdělávání, výzkum a vývoj, management, logistika a marketing.

„Konkrétně do oboru informačních technologií nejčastěji přecházejí zaměstnanci z cestovního ruchu, administrativy či vzdělávání. Naopak z IT odcházejí pracovníci nejvíce do výzkumu a vývoje, marketingu či managementu. Na dělnické pozice zase lidé nejčastěji přicházejí z gastronomie a cestovního ruchu a dělníci obvykle odcházejí do logistiky a dopravy,“ upřesňuje přesuny na trhu práce Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.

Koronavirová krize ochotu Čechů měnit obor podle ní prokazatelně snížila: „Je zřejmé, že lidé v současné situaci preferují jistotu zaměstnání a obávají se větších změn,“ zdůrazňuje Součková.

Pandemie koronaviru podle průzkumu dosud ovlivnila pracovní podmínky 37 procent zaměstnanců. Díky vládní podpoře nedošlo v první fázi k žádnému plošnému propouštění, o práci přišla jen zhruba čtyři procenta lidí ve věku 18 až 65 let.

Mnohem častěji musely firmy přistoupit ke snižování mezd a benefitů a k omezování pracovní doby. Celkem se tyto změny dotkly 31 procent českých zaměstnanců. Největší dopad na své pracovní podmínky pocítili manuálně pracující a zaměstnanci působící v segmentu veřejného stravování HoReCa. Ti se v uplynulých měsících asi nejvíce snažili změnit obor a práci hledali zejména v e-commerce, logistice či v podnikových službách.

„Obavy z propouštění se projevily i na klesajícím zájmu Čechů měnit práci a rostoucí loajalitě vůči stávajícímu zaměstnavateli. Lidí, kteří si nyní nehledají práci, je o 13 procentních bodů více než v únoru letošního roku,“ upozorňuje Součková.

Na loajalitě lidí se podle ní výrazně promítla míra vstřícnosti a podpory zaměstnavatele v době nouzového stavu. Vstřícnost přitom podle průzkumu pociťovalo 70 procent zaměstnanců, třetina z nich dokonce hovoří o plné podpoře.

Koronavirus změnil i preference uchazečů o práci. Zatímco dříve k nejdůležitějším hlediskům při výběru nového zaměstnání patřila výše mzdy a množství benefitů plus délka dojíždění do práce, dnes se na druhé místo žebříčku hned za výši mzdy zařadila jistota místa a stabilita zaměstnání.

Hledisko mzdy je přitom tradičně důležitější pro muže než pro ženy a mladší lidé považují za důležitou i smysluplnost práce a osobní rozvoj. Význam stability roste s věkem, výrazněji ji preferují již lidé starší 35 let.