Lidé dělají při instalaci solárních panelů nebezpečné chyby. Co byste si měli ohlídat?

Lidé by si měli dát pozor například na to, zda během instalace nedošlo k mechanickému poškození panelu. Například tím, že na něj montér omylem neopatrně klekl. Toho si přitom nemusí na první pohled nikdo všimnout.

Poškozené místo následně elektřinu nevyrábí, funguje naopak jako spotřebič a začne se přehřívat. Obzvlášť pokud je panel zastíněný.

„V extrémních případech se mohou teploty zastíněných sekcí panelu dostat až k hodnotám přes 100 stupňů Celsia, což už hraničí s rizikem požáru,“ říká Martin Doležal, technický ředitel společnosti DroneTech, která provádí inspekční a analytické služby fotovoltaických elektráren. „Tyto situace jsou poměrně vzácné, ale setkali jsme se s nimi,“ dodává.

Mluvčí hasičského záchranného sboru Jiří Fröhlich nedávno pro Novinky uvedl, že loni bylo situací, kdy požár domu zavinila fotovoltaika, několik desítek.

Část Čechů v minulosti narazila také na firmy, které se na popularitě fotovoltaiky chtěly přiživit. Svým závazkům ale následně nedostály. Podle Aleše Hrádeckého, šéfa Cechu akumulace a fotovoltaiky, by si proto lidé měli vybírat raději větší podniky, které už mají letité zkušenosti. U nich je předpoklad, že budou fungovat i do budoucna a při prvních problémech nezkrachují.

Ani spolehlivá firma a šikovní montéři ale nejsou zárukou bezchybného fungování elektrárny. Chyby vznikají často také při návrzích, kam a jak jednotlivé panely umístit. Problémy způsobí, pokud si majitelé domů ani instalační firmy nedají pozor na předměty či stromy v okolí. Kvůli jejich stínu následně některé panely vyrábí méně elektřiny, než by mohly.

I drobné zastínění přitom může napáchat znatelné škody. Doležal a jeho kolega z firmy Ondřej Staněk to popisují na příkladu průmyslové budovy na Zlínsku, kde si nevšimli rukojeti přístupového žebříku, který vedl na střechu. Relativně drobná konstrukce velkou část dne vytvářela stín, který procházel přes panely.

„U tohoto případu činila ztráta 0,3 procenta z výkonu elektrárny na jednom panelu. Zdá se to jako strašně málo, ale šlo zhruba o 4500 korun za rok,“ uvádí Staněk. „Teď si představte třeba satelitní parabolu, která dokáže zastínit dva nebo tři panely,“ dodává Doležal.

Experti zároveň doporučují sledovat i další faktory, jako sklon střechy nebo stín, který po část dne vytvářejí okolní domy. Pokud se panely instalují bez ohledu na tyto skutečnosti, může se jejich majitel opět okrádat o výkon elektrárny. Zároveň je kvůli tomu nutné instalovat více panelů, což montáž opět prodražuje.

Pozor by si lidé měli dát také na nečistoty, které na panelech ulpívají. Problémem je například pyl. Ten po dešti steče dolů a začne se hromadit na spodní straně panelu, čímž sníží jeho výkonnost.