Článek
Autoři dlouhodobého výzkumu upozornili, že ekonomická nálada Čechů je nyní značně pesimistická. Index finanční situace domácností podle KPMG klesl v květnu na nejnižší hodnotu za posledních osm let, navíc zaznamenal největší meziroční propad od roku 1993.
„Mezi domácnostmi mimo jiné oslabuje schopnost tvořit úspory. Veřejnost očekává pokračování zdražování, které nejvíce ohrožuje lidi s vysokými půjčkami,“ uvedla poradenská společnost ve své zprávě.
Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu dosáhl 16 procent a podle ekonomů vrchol teprve přijde také proto, že v dalších měsících budou ještě citelně zdražovat energie. Lidem tak postupně zůstane méně peněz na další výdaje.
Rusnok: Inflace bude v červnu kulminovat
„Ve snaze uspořit Češi nejčastěji šetří při nákupech potravin nebo oblečení a obuvi. K nejméně častému kroku, tedy k omezení spotřeby energií, už v minulosti sáhlo 44 procent domácností,“ stojí v analýze průzkumu.
Nejužívanějším opatřením na straně příjmů jsou podle ní čerpání úspor na běžné výdaje – 24 procent domácností tento krok již někdy podniklo a 18 procent k němu sice ještě nepřistoupilo, ale brzy bude muset.
Mezi dalšími jsou zrušení větších investic nebo odkládání dovolených, kdy 24 procent toto již někdy učinilo a 15 procent ještě ne, ale brzy bude muset. Méně časté jsou půjčky na běžné výdaje či žádosti o navýšení platu.
Výrazný růst životních nákladů bez problémů zvládne jen pětina Čechů
Z průzkumu také vyplynulo, že polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. O pětinu se snížil podíl respondentů (na 34 procent), kteří uvádějí, že jejich finanční situace se v podstatě nezměnila.
Skepse je mezi lidmi patrná také ve vztahu k budoucnosti. Mírné nebo prudší zhoršení očekává polovina domácností, pouze 14 procent odhaduje, že se jejich situace za rok zlepší. Optimističtější jsou přitom hlavně mladší lidé, naopak občané starší 60 let častěji předpokládají, že si pohorší (59 procent).
| Kriticky ohrožených je 15 procent domácností |
|---|
| Vůči současnému zdražování je podle KPMG velmi odolných 21 procent domácností, které se vyznačují nadprůměrnými příjmy a současně vyššími úsporami a majetkem. |
| Naopak kriticky ohrožených je 15 procent domácností s podprůměrným majetkem i příjmy, navíc zatížených půjčkami a ve 22 procent případů také exekucemi. (V populaci je v exekuci přibližně sedm procent lidí.) |
| V případě dalších typů domácností se ukazuje, že objem půjček je pro odolnost vůči zdražování podstatnější než velikost příjmů. Tzn., že lidé s nízkými či žádnými půjčkami jsou vůči inflaci odolnější než lidé s vysokými příjmy, ale se zátěží v podobě vysokých půjček, typicky hypoték. |
| Celých 43 procent má za to, že zdražování ještě zrychlí. A další třetina předpokládá, že ceny porostou stávajícím tempem. |
| Podle názoru téměř poloviny respondentů by bylo nejlepší vládní reakcí zastropování cen, další čtvrtina by preferovala snížení daní. |
Před vypuknutím pandemie koronaviru hodnotilo ekonomickou situaci ČR jako dobrou 70 procent lidí, letos v květnu jen 17 procent. A oproti měření v září 2021 se zdvojnásobil podíl těch, kteří vidí ekonomickou situaci Česka jako velmi špatnou (30 procent).
„Podobně skeptická je společnost ve výhledu do budoucna, 45 procent lidí očekává budoucnost s obavami a dalších 40 procent s nejistotou. Obavy se tedy v současnosti podobají náladě z let, kdy se svět vyrovnával s dopady finanční krize z roku 2008,“ upozornil ředitel STEM Martin Buchtík.
Důvěra v českou ekonomiku v červnu klesla
Špatná nálada domácností přispěje podle ekonoma KPMG Adama Páleníčka ke zpomalení či spíše poklesu ekonomiky.
„Inflační očekávání domácností zase podpoří udržení vyšší inflace. Letos proto reálně hrozí jistý druh stagflace, tedy mírný pokles ekonomiky a vysoká inflace. Domácnosti relativně zchudnou, nicméně neočekávám výrazný růst nezaměstnanosti, který provázel stagflaci v 70. letech 20. století v USA,“ uvedl.
Nezaměstnanost znovu klesla, v květnu na 3,2 procenta
Doplnil, že firmy zůstávají poměrně zdravé a důvěra podnikatelů není zdaleka tak otřesená jako u spotřebitelů.
Další vývoj bude podle Páleníčka záviset na dalším dění na Ukrajině, pohybu cen energií a ostatních vstupů, ale také na razanci zásahů centrálních bank. „Tyto faktory nás v případě negativního vývoje můžou uvrhnout do recese. Zatím ovšem nemalujme tyto černé scénáře, ekonomika je v zajetí očekávání a přehnaný pesimismus by se mohl stát sebenaplňujícím proroctvím,“ dodal.