Koronavirus zamával i s benefity. Firmy budou při jejich poskytování opatrnější

„Neočekávám, a ani to tak podle komunikace s manažery společností nevypadá, že by nyní začaly firmy zaměstnanecké výhody ve velkém zcela rušit. Zaměstnavatelé ale budou opatrnější a benefity i jejich příjemce budou pečlivěji vybírat, aby si udrželi především klíčové zaměstnance,” upozornil Jiří Sláma ze společnosti Broker Trust.

Václav Kurel ze společnosti Benefit Plus, která poskytuje volnočasové benefity a vydává elektronické stravenky, Novinkám potvrdil, že firmy benefity rozhodně ve velkém neruší, v rámci některých úsporných opatření se jedná jen o jednotky procent společností, které benefity pozastavily. „Benefity patří mezi daňově zvýhodněné benefity, navíc se nejedná o velkou částku, na které by firmy výrazně ušetřily, jako jsou například 13. platy či prémie,” doplnil.

„Co se změnilo, je profil čerpání benefitů, protože mnoho provozoven, kde je benefity možné čerpat, například kina, divadla, sportovní zařízení, jsou zavřené. Benefity je tak možné použít online, například nákup knih. Případně se hodně čerpá v lékárnách, online i v kamenných prodejnách,” uvedl Kurel. Jak dále dodal, jednou ze změn je i to, že zaměstnanci poskytované benefity nedočerpali a převádějí si je do dalšího období.

Podle mnohých průzkumů mezi firmami jsou stále nejoblíbenějším benefitem příspěvky firem na stravování zaměstnanců, které jim poskytují v podobě papírových stravenek či stravenkových karet. Tento benefit využívají zaměstnanci zhruba v sedmi z deseti firem.

Dalšími častěji poskytovanými benefity jsou příspěvky na penzijní připojištění či doplňkové penzijní spoření, dovolená navíc, flexibilní pracovní doba, práce z domova nebo příspěvek na daňově uznatelné životní pojištění.

„Nepochybuji, že stravenky nejoblíbenějším benefitem ještě nějakou dobu zůstanou, co se home office týká, už si tak jistý vzhledem k aktuální situaci nejsem,” doplnil Sláma.

Pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření měly negativní vliv na ekonomickou situaci mnohých českých domácností. Řada rodin si natvrdo uvědomila, jaké komplikace jim může při absenci finanční rezervy způsobit výpadek příjmů.

„Strach a obavy byly vždy důležitým impulsem pro vznik pojistných potřeb. A to se nyní děje u mnohých zaměstnanců, chtějí mít nějakou záruku, že pokud se dostanou do tíživé životní situace, zachovají si svůj životní standard. A 'pojistku', že si v nadcházejících těžkých měsících udrží klíčové a obtížně nahraditelné zaměstnance na manažerských i nemanažerských pozicích, chtějí mít i firmy,” uvedl Sláma.

Zajímavým a užitečným dlouhodobým benefitem jak pro zaměstnavatele, tak i zaměstnance je tzv. skupinové rizikové životní pojištění, které se zaměřuje na krytí rizik způsobených nemocemi či úrazy a pomíjí investiční složku. Benefit v podobě příspěvku zaměstnavatele na tento produkt si zaměstnavatel může uplatnit jako daňově uznatelný náklad.

Skupinové životní pojištění firmám slouží k motivaci a stabilizaci pracovníků, kterým zároveň přináší celou řadu výhod, které by v individuálním pojištění získali jen obtížně, nebo by je přišly mnohem dráž. Například starší zaměstnanci mohou díky skupinové pojistce získat mimořádně kvalitní pojištění, kdy pojišťovna plní dokonce i za následky onemocnění, kterým dotyčný trpěl ještě před vstupem do pojištění.

Pojištění navíc vyjde levněji, než kdyby se pojišťoval každý ze zaměstnanců sám. A pokud má někdo individuální požadavky nebo potřeby, může si uzavřít specifická připojištění nad rámec skupinové pojistky v individuálním pojištění.