Článek
Aktuální reprezentativní průzkum banky ING ukázal, že lidé nyní více zvažují své možnosti při vytváření rezerv na tzv. horší časy, než tomu bylo v minulosti. Bohužel pod kontrolou má své finance jen každý třetí.
„Optimální je mít finanční rezervu odpovídající alespoň výdajům na tři měsíce. V řadě domácností však během pandemie ocenili jakékoli úspory, po kterých mohli sáhnout,“ Radek Sedlář z banky ING ČR.
Většina českých domácností koronakrizi ustála, i tak dvě pětiny přišly o příjmy
Na základě zkušeností z posledních měsíců se proto Češi rozhodli více spořit a také se zaměřit i na to, za co utrácejí. Každý pátý proto hodlá pečlivěji než dosud zvažovat, za co peníze utratí. Přesně desetina rovnou omezí výdaje, které na základě nové zkušenosti vyhodnotila jako zbytečné, a čtyři procenta respondentů chtějí lépe plánovat své nákupy.
To, že téma spoření v současné době opravdu rezonuje v české společnosti, potvrdila i psycholožka Martina Viewegová: „Klienti za mnou nyní častěji než v minulosti chodí s problémy, které souvisejí se zvládáním jejich finanční situace. Jakým způsobem spořit, jestli a jak se připravovat na nenadálý výpadek příjmů.“
Během pandemie se většina krotila
Více než polovina Čechů během nejpřísnějších covidových opatření utrácela zhruba stejně, jako kdyby se nic nedělo. Na druhou stranu však necelá pětina lidí měla výdaje vyšší. Tři z deseti oslovených pak vydávali méně peněz.
Finanční situace Čechů během koronakrize.
„Přibližně třetině lidí ubylo peněz, protože přišli o zaměstnání nebo jim zaměstnavatel snížil mzdu či jim klesly tržby. Češi také utráceli ve velkém za zásoby potravin či dezinfekcí, což v průzkumu přiznalo 12 procent respondentů jako důvod, proč mají méně na účtech. Naopak více než desetina lidí potvrdila, že měli více peněz než obvykle, protože nejezdili na výlety a neutráceli za zábavu,“ doplnil Sedlář.
A co s uspořenými penězi během pandemie? Desetina z těch, kteří měli nižší výdaje, si peníze hodlá užít, až to bude možné, další desetina si koupí něco pěkného. Nejčastěji, což uvedly dvě pětiny oslovených, hodlají lidé nechat peníze ležet na běžném účtu a postupně je utrácet. Každý pátý je vložil na spořicí účet.
Dvě třetiny dotázaných, kteří během pandemie utráceli více než normálně, sáhly do úspor.
Třetina tím své úspory vyčerpala. Jen pětina dotázaných měla natolik dostatečný příjem, aby jim zvýšené náklady pokryl. „Pozitivní je, že pouze sedm procent z těch, kterým koronavirus způsobil nenadálé výdaje, se kvůli nim muselo zadlužit,“ dodal Sedlář.
