Článek
Přísné sankce za nedodržení povinností, které ovšem mají být ještě letos zmírněny, stále platí. Úředníci ale podle daňových expertů zatím některé neudělují.
První kontrolní hlášení měsíční plátci z řad podnikatelů odevzdávali 25. února, poté opět v březnu. Novou povinnost z těchto 288 tisíc podnikatelů v únoru splnilo kolem 245 tisíc – v dubnu by se měl celkový počet odevzdaných formulářů zdvojnásobit.
„Někteří plátci hlášení podávat nemusí. Na rozdíl od takzvaného nulového přiznání k DPH se totiž nulové kontrolní hlášení nepodává. Pokud ale Finanční správa uzná, že podnikatel formulář odevzdat měl, vyzve ho k dodatečnému podání. Pokud je podnikatelovo kontrolní hlášení nulové, musí to po výzvě úřadu doložit. V případě, že měl podnikatel podat řádné kontrolní hlášení a pouze tak neudělal, už musí počítat s pokutou 10 tisíc korun,“ vysvětlila daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.
| Výše případných pokut |
|---|
| 1000 korun: pokud je kontrolní hlášení dodatečně podáno bez vyzvání od správce daně |
| 10 000 korun: pokud je kontrolní hlášení podáno v náhradní lhůtě po výzvě od správce daně |
| 30 000 korun: pokud podnikatel nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném hlášení |
| 50 000 korun: pokud podnikatel nepodá řádné kontrolní hlášení nebo je nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem |
| 500 000 korun: může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení |
Mezi nejčastější chyby, kterých se podnikatelé dopouštějí při vyplňování kontrolního hlášení, patří nevyplněné ID datové schránky nebo e-mailu či špatně uvedený formát daňového identifikačního čísla u dodavatele.
„I sebemenší nesoulad mezi údaji dodavatele a odběratele u vykázaného základu daně v řádu halířů u poskytnutého nebo přijatého plnění může být důvodem k vydání výzvy správce daně,“ upozornila Jana Janoušková ze společnosti KODAP.
Čas jen do 25. dubna
Fyzické osoby nemusí mít datovou schránku ani elektronický podpis. Kontrolní hlášení mohou podat prostřednictví daňového portálu EPO s podpisem doplněným na tzv. e-tiskopis. Ten se vygeneruje při odesílání prostřednictvím portálu EPO a je třeba ho doručit v termínu pro podání přiznání správci daně nebo alespoň předat k poštovní přepravě.
„Datum podání na poštu, tedy razítko odeslání pak musí být nejpozději 25. dubna. Pokud by dopis odešel až v úterý, šlo by o neúčinné podání bez ohledu na to, že samotné kontrolní hlášení bylo posláno přes EPO již den předtím,“ dodala Janoušková.
Rychlou orientaci v problematice kontrolního hlášení nově nabízí i internetová encyklopedie www.wikipedia.cz. Heslo v ní vytvořil analytik a spolupracovník Práva Jan Chaloupka.
Finanční úřady vybraly v prvním čtvrtletí na DPH téměř 75,4 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy korun víc. Tento růst byl podle dřívějšího vyjádření ministerstva financí ovlivněn růstem výdajů na spotřebu domácností a vládních institucí. Dále lze podle úřadu očekávat, že v průběhu roku pozitivně ovlivní inkaso DPH právě zavedení kontrolního hlášení.
